Jan Cinert (Neděle 10. listopadu 2013)

S "dlaždičkami jižně od hrobu" jsme se nepochopili. Uvažoval jsem o tom, že by náležely fázi, kdy byl již násyp do výše úrovně románských podlah, ale jižní apsida by byla ještě uzavřená během výstavby baziliky. Takže tyto prvotní dlaždice by byly orientovány podle osy apsidy, tím i podle hrobu K 1, a vzniká otázka, jak byl případně orientován první hrob v apsidě, případně nezděný. Uvažovaný zbytek zděného hrobu z lomového zdiva má orientaci podle východní krypty, takže by mohl pocházet až z doby po zboření apsidy a vytvoření dlažby v celém prostoru "kaple". První fáze nezděného hrobu je ale jen úvaha právě podle oněch dlaždic. Mohly být orientovány jen podle osy apsidy, nakonec i Václavovy ostatky mohly být uloženy provizorně bez hrobu a až po zboření apsidy by byl vytvořen hrob s obezdívkou z lomového zdiva. Těžko to rozsoudit.

Já jsem se bazilikou dříve nijak cíleně nezabýval, jen jsem vycházel z rozdílu azimutů krypt, který jste uváděl. Jak je vidět, je to také velké sousto pro bádání a nalézání nepřesností ve výkladech a vyobrazeních. Ten "zmuchlaný půdorys" je opravdu zajímavý, je na něm patrné, že z I. fáze je asi zachováno víc zdiva nežli jen východní krypta, nebo prvotní rozvržení kostela ovlivnilo na severu vedení zdí II. fáze. Nebo zde byla již nějaká klášterní stavba s azimutem I. fáze a ta určila směr severní zdi baziliky II. fáze. Je to třeba asi ještě dále prověřovat. Takhle by byl rozdíl mezi kryptami 3,9° místo původních 3,5° a azimut Bořivojoy rotudy 74,1°.