ZH (Čtvrtek 7. listopadu 2013)

Dobrá, za raně gotickou dlažbu se omlouvám, chyt jsem se vašeho termínu, abych nemusel psát dlažba z r. 1348, což jsem si tipnul, ale tuším se neví, z jaké je doby. Protože se tuším moc neuvažuje o úpravách v r. 1348, a dlaždice jsou zřejmě gotického charakteru, předpokládalo se asi, že jsou raně gotické, když nejsou katedrální.

Bazilika stála 300 let jakožto centrální arcibiskupský chrám, to je strašně dlouhá doba, kdekterý panovník měl jistě tendence dělat větší či menší úpravy.

Teď mi jde o ty úhly. Vůbec jsme se neshodli na orientaci dlažby v úrovni katedrály v pozadí na první fotce, která tam byla do začátku 20. století (to by stálo o diskusi). Pokud mám pravdu já, a pokud jsem správně korigoval obligátní zkreslení objektivu, jsou ty dlaždice rovnoběžné s katedrálou, což je překvapivé (přál jsem si to jinak). Osa hrobu je pošinuta k jihovýchodu (mé znalosti prostorové geometrie mi nedovolují určit o kolik, musím to promyslet).

A otázka je, proč by dlažba byla takto souběžná s katedrálou. Hrob je asi jasný, ten cca odpovídá natočení rotundy. A jediné, co mi napadá, že Karel měl v oku vznikající katedrálu a jako ctitel Václava ještě za existence baziliky předupravil velkoryse místo ve smyslu pozdější Parléřovy kaple.

Se zdí máte pravdu, na Hilbertových nákresech je souběžná se západní kryptou, ne s východní. Na té fotce se to špatně určuje, ale zeď vypadá mírně natočená doleva oproti dlažbě, ale ne dost, aby to bylo 10.5°, ale tolik, že s dlaždicemi souběžná není.

Ona by stačila chvíle v podzemí s centimetrem, abychom ty úhly ověřili, ti hoši z geodetické firmy to tam nasekali bez jakékoli snahy o přesnost, pokud to vůbec měřili.