Jan Cinert (Sobota 2. listopadu 2013)

To je právě otázka, proč druhá rotunda byla postavena s onou odchylkou. Její stavitelé totiž mohli vůbec vnitřní prstenec zbořit a zcela svobodně postavit novou rotundu. Jenže oni to neudělali a velmi šetrně se zachovali k původní apsidě, která zbyla z původní rotundy. Takže zde je jasný myšlený záměr. Jestliže byl pak vnitřní prstenec upraven nejspíše na lavici po vnitřním obvodu nové apsidy, tak zde byl pravděpodobně knížecí stolec, jehož základ považuje J. Frolík za původní průběh lodi rotundy a je na něm pískovcový základ gotického oltáře. Dále byl před apsidou hrob prvního pokřtěného Přemyslovce Bořivoje, na jehož odkaz Boleslav I. navazoval. Tím obojím nejspíše byl prostor původní apsidy posvátný, a proto byl repektován novou stavbou. Ta však zároveň musela být vytyčena se svým vlastním azimutem.

Dále se jeví pravděpodobné, že se jednalo o stejný postup jako při výstavbě baziliky, kdy byla apsida II. fáze zachována a funkční při výstavbě baziliky a pak do ní zakomponována. Vzhledem k tomu, že na zmíněném základě byl ještě v době gotické postaven oltář, se dá odvodit, že uvažované knížecí sedadlo, či přímo stolec, byl dlouho funkční. Připomenul bych, že o umístění stolce se ví z Kosmy pouze to, že Břetislav k němu šel z baziliky sv. Jiří cestou podél paláce (z hořejní síně se házely peníze).