Kniha HAJDY NA HRAD
ZH (Sobota 19. října 2013)
1344 byl položen základní kámen katedrály. 1348 byla do velké olověné truhly uložena "země neboli hlína slavného mučedníka sv. Václava ... shromážděná ... Arnoštem..."
V onom r. 1344 přijel do Prahy Matyáš z Arrasu, řídil stavbu do r. 1352, kdy zemřel, nikde však není uvedeno, co např. v r. 1348 již stálo. Každopádně bazilika byla v Matyášově době ještě nedotčena. Čili když se Karel rozhodl vytvořit nový hrob (1348), udělal ho buď souhlasně s původním, nebo souběžně se vznikající katedrálou. Vytyčit jeho osu však nebylo snadné, protože hrob byl uvnitř baziliky a vznikající chrám vně. Tím by se dala vysvětlit lehounká odchylka, která je zakreslena na Podlahově půdorysu a již zmiňuje.
Proč by se však Karel pouštěl do takového díla, shromáždil hlínu do truhly atd., zrovna v době, kdy věděl, že za pár let bude v tom místě nová kaple s podlahou o tři čtvrtě metru výš? Starý hrob s posvátnou hlínou by zůstal in situ a jen by se nad tím postavilo nové mausoleum. Při nové stavbě by se takto hluboko uložené struktury přece neporušily. Proč by je dával do truhly a tu vrátil na stejné místo, zbytečně by se svatá prsť narušila.
Z toho plyne revoluční myšlenka, že v původní bazilice (tedy v jižní části) vůbec Václavův hrob nebyl, natož v rotundách (tam byl by hlubší). Pokud Karel musel přenést ostatky i s hlínou, musely být vně baziliky a v půdorysu první fáze stavby chóru (postup prací však zřejmě znám není). Nabízela by se severní apsida velké rotundy a severní apsida baziliky. Nicméně tam Matyáš nestavěl. Buď přesto místo stavbě překáželo, nebo by Václavův hrob musel být někde na půdorysu chóru. Nicméně při stavbě chóru bylo nutno zbourat klášter, ke kterému severní apsida přiléhala, možná byl předpoklad, že se naruší její statika. V úvahu je třeba vzít i nově objevenou starou královskou hrobku, ostatně pod chórem tuším nikdy kopáno nebylo. Bylo by ovšem divné, že by Václavův hrob vůbec s bazilikou nesouvisel.
Myšlenka, že by hrob byl v severní apsidě, je pro mě lákavá, protože v obdobné severozápadní apsidě předpokládám hrob sv. Vojtěcha. Ve Frolíkovi (4/26 aj.) je v severní apsidě zakreslen hrob bez kostí a druhý s málo kostmi, bohužel je to jen zhruba načrtnuto, nicméně orientace něco mezi katedrálou a bazilikou. Jáma je dnes v podzemí vidět, orientaci si netroufnu odhadnout, co se týče výšky, od dnešní chodby u jižní apsidy se sem schází po dvou schodech, z paměti bych odhadl, že hrob je stejně nebo níž než K1 a K2. Ovšem hroby jsou tam dva, a hrobů bylo v místě asi spousta.
Je to jen první nápad, je pravděpodobné, že si neuvědomuji nějaké souvislosti, které by to vylučovaly, tak sem s nimi.
V onom r. 1344 přijel do Prahy Matyáš z Arrasu, řídil stavbu do r. 1352, kdy zemřel, nikde však není uvedeno, co např. v r. 1348 již stálo. Každopádně bazilika byla v Matyášově době ještě nedotčena. Čili když se Karel rozhodl vytvořit nový hrob (1348), udělal ho buď souhlasně s původním, nebo souběžně se vznikající katedrálou. Vytyčit jeho osu však nebylo snadné, protože hrob byl uvnitř baziliky a vznikající chrám vně. Tím by se dala vysvětlit lehounká odchylka, která je zakreslena na Podlahově půdorysu a již zmiňuje.
Proč by se však Karel pouštěl do takového díla, shromáždil hlínu do truhly atd., zrovna v době, kdy věděl, že za pár let bude v tom místě nová kaple s podlahou o tři čtvrtě metru výš? Starý hrob s posvátnou hlínou by zůstal in situ a jen by se nad tím postavilo nové mausoleum. Při nové stavbě by se takto hluboko uložené struktury přece neporušily. Proč by je dával do truhly a tu vrátil na stejné místo, zbytečně by se svatá prsť narušila.
Z toho plyne revoluční myšlenka, že v původní bazilice (tedy v jižní části) vůbec Václavův hrob nebyl, natož v rotundách (tam byl by hlubší). Pokud Karel musel přenést ostatky i s hlínou, musely být vně baziliky a v půdorysu první fáze stavby chóru (postup prací však zřejmě znám není). Nabízela by se severní apsida velké rotundy a severní apsida baziliky. Nicméně tam Matyáš nestavěl. Buď přesto místo stavbě překáželo, nebo by Václavův hrob musel být někde na půdorysu chóru. Nicméně při stavbě chóru bylo nutno zbourat klášter, ke kterému severní apsida přiléhala, možná byl předpoklad, že se naruší její statika. V úvahu je třeba vzít i nově objevenou starou královskou hrobku, ostatně pod chórem tuším nikdy kopáno nebylo. Bylo by ovšem divné, že by Václavův hrob vůbec s bazilikou nesouvisel.
Myšlenka, že by hrob byl v severní apsidě, je pro mě lákavá, protože v obdobné severozápadní apsidě předpokládám hrob sv. Vojtěcha. Ve Frolíkovi (4/26 aj.) je v severní apsidě zakreslen hrob bez kostí a druhý s málo kostmi, bohužel je to jen zhruba načrtnuto, nicméně orientace něco mezi katedrálou a bazilikou. Jáma je dnes v podzemí vidět, orientaci si netroufnu odhadnout, co se týče výšky, od dnešní chodby u jižní apsidy se sem schází po dvou schodech, z paměti bych odhadl, že hrob je stejně nebo níž než K1 a K2. Ovšem hroby jsou tam dva, a hrobů bylo v místě asi spousta.
Je to jen první nápad, je pravděpodobné, že si neuvědomuji nějaké souvislosti, které by to vylučovaly, tak sem s nimi.
