Kniha HAJDY NA HRAD
ZH (Pátek 18. října 2013)
Přečetl jsem si znovu dotyčnou Podlahovu pasáž, tentokrát s vědomím našich otázek. Ono je tam vše, o čem diskutujeme, pregnatně řečeno a doloženo fotografiemi a nákresem.
Na fotografiích jsou vidět místa kolem obruby hrobky z r. 1348, o kterých diskutujeme. Bohužel ne jižní dlaždice, které jsou vždy ve stínu. V půdorysu jsou již v tomto r. 1911 zakresleny obě apsidy, část okrouhlé lodi rotundy a sloupek baziliky.
Napřed odstranili Sobkovo (arcibiskup 1668-75) mramorové obložení a obnažili gotickou mensu (1371), tu dali pryč a odstranili její základy a narazili na hrob z r. 1348, který obsahoval velkou olověnou truhlu s posvátnou prstí z hrobu a v ní menší olověnou skříňku s kostmi. Tento hrob měl onu k jihovýchodu pošinutou osu. Je to vidět i na nákresu, nicméně natočení není tak velké, aby odpovídalo ose apsid (divil bych se, kdyby Podlaha, když na to v textu dvakrát upozorňuje, z toho jednou tomu věnuje odstavec, to nezakreslil věrně). Pak vyndali skříňku, pak celou truhlu s prstí, narazili na spodní dlažbu hrobu, tím zřejmě kopání skončili, protože není popsáno, a hrob zaplnili prstí z truhly.
Při zkoumání základů mensy z r. 1371 (tj. před tím, než narazili na hrob 1348)) našli raně gotickou dlažbu s orientací odpovídající bazilice (resp. dávno známé západní části) a pod ní (asi hned pod ní) cihlovou zdobenou dlažbu románskou. Na to to celé rozkopali a našli apsidy. Teprve potom našli onen hrob z r. 1348.
Čili se zdá, že pod dlažbu hrobu z r. 1348 nešli. Předpokládám, že později tam taky nikdo nekopal. Nicméně na Hilbertově nárysu a bokorysu je pod dlaždicemi mělká prohlubeň. divil bych se, že by je nenapadlo prostor pod dlaždicemi zkoumat, dlaždice jsou do hrobu vsazeny, ne že by na nich obložení sedělo. Buď tam tedy nehrabali, nebo při tom Podlaha nebyl a nic pozoruhodného nenašli, takže to nestálo za zmínku. Ale při důkladnosti Podlahově bych se tomu divil. Takže je pořád možné, že pod hrobem z r. 1348 je ještě hlubší původní hrob. Hilbert taky, jak jsme minule zmínili, zaměnil rostlý terén za druhotně nasypaný, možná tedy pod dlaždicemi, pokud se tam kouknul, viděl jen hutnou hlínu a tím to zhaslo.
Na fotkách jsem neviděl to, co naznačujete na těch náčrtcích, že by obezdění rámu hrobky bylo natočené paralelně s osou baziliky.
Ještě jsem usoudil, že ta jižní dlažba, souhlasná s osou apsidy, je zřejmě ona cihlová, odpovídá totiž výškově té spodnější z dvojice severnějších dlažeb. Pak by tato byla z velké rotundy a ta spodnější z dvojice v severní části taky, ta nejspodnější dlažba pak ze starší rotundy.
Napadlo mě taky, jestli fakt, že olověné schránky byly zespodu rozrušené vlhkostí, nemůže něco vypovídat o podkladu, tj. rostlém terénu versus udusané druhotné hlíně, s tím ale nemám zkušenosti, leda z chaty, kde je ale jílovitá země, tam to rozdíl je.
Na fotografiích jsou vidět místa kolem obruby hrobky z r. 1348, o kterých diskutujeme. Bohužel ne jižní dlaždice, které jsou vždy ve stínu. V půdorysu jsou již v tomto r. 1911 zakresleny obě apsidy, část okrouhlé lodi rotundy a sloupek baziliky.
Napřed odstranili Sobkovo (arcibiskup 1668-75) mramorové obložení a obnažili gotickou mensu (1371), tu dali pryč a odstranili její základy a narazili na hrob z r. 1348, který obsahoval velkou olověnou truhlu s posvátnou prstí z hrobu a v ní menší olověnou skříňku s kostmi. Tento hrob měl onu k jihovýchodu pošinutou osu. Je to vidět i na nákresu, nicméně natočení není tak velké, aby odpovídalo ose apsid (divil bych se, kdyby Podlaha, když na to v textu dvakrát upozorňuje, z toho jednou tomu věnuje odstavec, to nezakreslil věrně). Pak vyndali skříňku, pak celou truhlu s prstí, narazili na spodní dlažbu hrobu, tím zřejmě kopání skončili, protože není popsáno, a hrob zaplnili prstí z truhly.
Při zkoumání základů mensy z r. 1371 (tj. před tím, než narazili na hrob 1348)) našli raně gotickou dlažbu s orientací odpovídající bazilice (resp. dávno známé západní části) a pod ní (asi hned pod ní) cihlovou zdobenou dlažbu románskou. Na to to celé rozkopali a našli apsidy. Teprve potom našli onen hrob z r. 1348.
Čili se zdá, že pod dlažbu hrobu z r. 1348 nešli. Předpokládám, že později tam taky nikdo nekopal. Nicméně na Hilbertově nárysu a bokorysu je pod dlaždicemi mělká prohlubeň. divil bych se, že by je nenapadlo prostor pod dlaždicemi zkoumat, dlaždice jsou do hrobu vsazeny, ne že by na nich obložení sedělo. Buď tam tedy nehrabali, nebo při tom Podlaha nebyl a nic pozoruhodného nenašli, takže to nestálo za zmínku. Ale při důkladnosti Podlahově bych se tomu divil. Takže je pořád možné, že pod hrobem z r. 1348 je ještě hlubší původní hrob. Hilbert taky, jak jsme minule zmínili, zaměnil rostlý terén za druhotně nasypaný, možná tedy pod dlaždicemi, pokud se tam kouknul, viděl jen hutnou hlínu a tím to zhaslo.
Na fotkách jsem neviděl to, co naznačujete na těch náčrtcích, že by obezdění rámu hrobky bylo natočené paralelně s osou baziliky.
Ještě jsem usoudil, že ta jižní dlažba, souhlasná s osou apsidy, je zřejmě ona cihlová, odpovídá totiž výškově té spodnější z dvojice severnějších dlažeb. Pak by tato byla z velké rotundy a ta spodnější z dvojice v severní části taky, ta nejspodnější dlažba pak ze starší rotundy.
Napadlo mě taky, jestli fakt, že olověné schránky byly zespodu rozrušené vlhkostí, nemůže něco vypovídat o podkladu, tj. rostlém terénu versus udusané druhotné hlíně, s tím ale nemám zkušenosti, leda z chaty, kde je ale jílovitá země, tam to rozdíl je.
