Jan Cinert (Pátek 18. října 2013)

S jedním takovým "počítačovým mazákem" musím takto komunikovat, ale tady mi to vůbec nedošlo. Navíc MŮJ Mac mi hlásí, když zadám nepřípustný popisek.

Asi jsme si teď trochu přestali rozumnět, tak to raději znovu zrekapituluji. Ostatně to má hektický průběh a je to složité.
1. Podlaha měl na mysli malinkaté pošinití osy k jihovýchodu spodního kvádrového zdiva s obrubou na vrchu. Domníval se tehdy, že odchylka byla způsobena shodnou orientací s "románskou" apsidou: "Bylo viděti, že osa jeho jest poněkud pošinuta k jihovýchodu, z čehož lze souditi, že vestavěn byl v osu bývalého románského zdiva". Myslel tím "v osu" střed apsidy, nikoliv shodu azimutu. Karel IV. to měl napravit v roce 1364. Jenže asi spíše zapůsobil "pan Šlendrián" a teprve při osazování mensy byla zjištěna odchylka a mensa byla trochu natočena tak, jak vycházela pravoúhlá gotická dlažba. (Červeně v odkazovaném obrázku.)
2. My jsme se dostali dál. Kvádrové zdivo tvořící základ gotické mensy je vklíněno do staršího lomového zdiva, jehož dochovaný severní líc má shodnou orientaci s románskou bazilikou. (Na obr. modře.) Jedná se o pozůstatek hrobu, který nechal zhotovit Karel VI. v roce 1348, nebo je ještě starší. Zároveň je to hrob, který Hilbert považoval za původní na svém černobílém náčrtku.
3. Románská dlažba za hrobem na jižní straně je orientována podle apsidy rotundy a je jen uvnitř "vnějšího prstence". To navozuje možnost, že původní hrob po přenesení z lodi rotundy do ponechané apsidy byl, celkem logicky, orientován podle hrobu K 1, tedy podle kolmice na osu jižní apsidy (vnějšího prstence). V ponechané apsidě byla položena dlažba v "románské" úrovni a za hrobem byla ponechána i po zboření apsidy a položení další románské dlažby shodně orientované s bazilikou. Toto si datovat netroufám. Nejasné zůstává, že prvotní románská dlažba za hrobem je podle "plánu dlažeb" K. Hilberta přitažena až ke gotickému kvádrovému zdivu.