Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Čtvrtek 17. října 2013)
On Sborník asi vycházel postupně, já mám zažitý rok 1939, asi se to týká částí s legendami, se kterými pracuji. Podlahův text vyšel podle Wiki v roce 1934.
Koukám, že jsem zapomněl více vysvětlit svou alternativní úvahu ohledně dlažby jižně od hrobu, ale v podstatě jste k tomu došel sám také. Takhle jsem to myslel, že by dlaždice byly orientovány podle původního hrobu po přenesení z lodi rotundy do jižní apsidy. Ovšem nebyly by z doby druhé rotundy, ale jednalo by se o úpravu z doby výstavby románské baziliky. Tehdy byl srovnán terén na celé ploše stavby baziliky, takže v ponechané jižní apsidě (vnější prstenec) byl vytvořen násep a na něj a na zdivo vnitřního prstence by byly položeny ony dlaždice. V takovém případě by musel být hrob orientován podle apsidy, tudíž i podle K 1. V řezu K. Hilberta je právě chybně zakreslen jižně od hrobu rostlý terén, má tam být také násep, jako před hrobem. Kvůli tomu je také tento řez zpochybňován, ale výškově je správně. Celé té možnosti poněkud odporuje stratigrafie, jak jsem si dodatečně uvědomil. Dlažba je přitažena až k "obrubě", takže nejprve by měl být vytvořen gotický hrob s "obrubou" a pak dlažba až k nově vzniklému hrobu. Jenže dlažba je románská a hrob gotický, takže je to obráceně. Tudíž správně by měla být dlažba kolem hrobu rozrušena, k čemuž by došlo při vytváření pozdějšího gotického hrobu. Tak je otázka, do jaké míry je plán dlažeb přesně udělán. Nebo po vytvoření gotického hrobu byla dlažba nadále funkční a tudíž citlivě opravena. To by znamenalo, že "obruba" pochází z roku 1348, kdy románská kaple byla stále funkční.
Logicky je ovšem původní orientace hrobu podle apsidy velmi přijatelnou alternativou a z tohoto hrobu se nic nezachovalo, jak také uvádíte. Potom vychází toto pořadí :
1. Hrob v apsidě se shodnou orientací a ona dlažba za hrobem.
2. Hrob s orientací podle románské baziliky, z čehož pochází dolní lomové zdivo a nová románská dlažba. Podle Podlahy by to byla úprava z r. 1348, ale může to být jinak, jak je uvedeno výše.
3. Hrob s orientací podle gotické kaple, z něhož pochází vyšší zdivo z kvádrů.
Není to ještě všechno. V Maříkové - Příloha 1, AV 11 je onen Plán dlažeb a byť je to na netu rozostřené, přeci jen je tam viditelný obrys nejspodnějšího lomového zdiva. Výřez (pozn.admin:soubor byl zrušen pro chybný název) s označující šipkou. V Maříkové 3 je na Obr. 1/18 více vidět odchylka lomového zdiva od kvádrového, výřez (odkaz zrušen pro chybnou adresu). Z něho je vidět, že lomové zdivo dosahovalo skoro až k obrubě a bylo viditelné hned při odkryvu obruby. Takže zase jsme u toho, že Podlaha spojil kvádrové zdivo s menzou a původně by měl mít na mysli pošinutí celého tohoto útvaru oproti lomovému zdivu orientovanému podle románského zdiva baziliky. Obruba je na našich fotkách schována za betonovým trámem.
Koukám, že jsem zapomněl více vysvětlit svou alternativní úvahu ohledně dlažby jižně od hrobu, ale v podstatě jste k tomu došel sám také. Takhle jsem to myslel, že by dlaždice byly orientovány podle původního hrobu po přenesení z lodi rotundy do jižní apsidy. Ovšem nebyly by z doby druhé rotundy, ale jednalo by se o úpravu z doby výstavby románské baziliky. Tehdy byl srovnán terén na celé ploše stavby baziliky, takže v ponechané jižní apsidě (vnější prstenec) byl vytvořen násep a na něj a na zdivo vnitřního prstence by byly položeny ony dlaždice. V takovém případě by musel být hrob orientován podle apsidy, tudíž i podle K 1. V řezu K. Hilberta je právě chybně zakreslen jižně od hrobu rostlý terén, má tam být také násep, jako před hrobem. Kvůli tomu je také tento řez zpochybňován, ale výškově je správně. Celé té možnosti poněkud odporuje stratigrafie, jak jsem si dodatečně uvědomil. Dlažba je přitažena až k "obrubě", takže nejprve by měl být vytvořen gotický hrob s "obrubou" a pak dlažba až k nově vzniklému hrobu. Jenže dlažba je románská a hrob gotický, takže je to obráceně. Tudíž správně by měla být dlažba kolem hrobu rozrušena, k čemuž by došlo při vytváření pozdějšího gotického hrobu. Tak je otázka, do jaké míry je plán dlažeb přesně udělán. Nebo po vytvoření gotického hrobu byla dlažba nadále funkční a tudíž citlivě opravena. To by znamenalo, že "obruba" pochází z roku 1348, kdy románská kaple byla stále funkční.
Logicky je ovšem původní orientace hrobu podle apsidy velmi přijatelnou alternativou a z tohoto hrobu se nic nezachovalo, jak také uvádíte. Potom vychází toto pořadí :
1. Hrob v apsidě se shodnou orientací a ona dlažba za hrobem.
2. Hrob s orientací podle románské baziliky, z čehož pochází dolní lomové zdivo a nová románská dlažba. Podle Podlahy by to byla úprava z r. 1348, ale může to být jinak, jak je uvedeno výše.
3. Hrob s orientací podle gotické kaple, z něhož pochází vyšší zdivo z kvádrů.
Není to ještě všechno. V Maříkové - Příloha 1, AV 11 je onen Plán dlažeb a byť je to na netu rozostřené, přeci jen je tam viditelný obrys nejspodnějšího lomového zdiva. Výřez (pozn.admin:soubor byl zrušen pro chybný název) s označující šipkou. V Maříkové 3 je na Obr. 1/18 více vidět odchylka lomového zdiva od kvádrového, výřez (odkaz zrušen pro chybnou adresu). Z něho je vidět, že lomové zdivo dosahovalo skoro až k obrubě a bylo viditelné hned při odkryvu obruby. Takže zase jsme u toho, že Podlaha spojil kvádrové zdivo s menzou a původně by měl mít na mysli pošinutí celého tohoto útvaru oproti lomovému zdivu orientovanému podle románského zdiva baziliky. Obruba je na našich fotkách schována za betonovým trámem.
