ZH (Čtvrtek 17. října 2013)

Podlahova monografie je datována 1911 a pojednává o akci, která se stala téhož roku kolem Velikonoc, mezitím výroba knihy atd... Jestli průzkum kaple začal průzkumem hrobu, Podlaha nemohl tušit, jaké zdivo je tam skryto, a jeho poznámka o natočení osy podle románského zdiva je jen předpoklad.

Vzhledem k hloubce hrobu z r. 1348 a úrovni rostlého terénu, kde je pod hrobem jen mělká prohloubenina, musel být hrob z r. 1348 vytesán do či vykopán do hrobu původního. Ten ovšem nemusel být zděnou hrobkou, pokud ovšem byl, zachovaly by se jen ty vnější struktury z lomového kamene. Ovšem pokud zděný nebyl, mohli najít nanejvýš pod spodním vydlážděním hrobu jen nezřetelnou prohloubeninu bez šance odečíst její orientaci.

Za diskusi stojí ty dlaždice jižně od hrobu, které se opravdu zdají být orientovány stejně jako apsida rotundy. Podle příčného řezu je v tom místě ovšem jen podlaha v úrovni bazilikální. Ta má ovšem na sever od hrobky dvě vrstvy, a tato odpovídá té svrchní. Krom toho je z půlky přímo na rostlém terénu (nebo násypce), z druhé půlky na čemsi, co je zřejmě základ vnitřního prstence. Z toho by plynula podivná situace v apsidě rotundy, ze severu sahá podlaha k hrobce, za hrobkou je o 70cm vyšší val z hlíny, pak zeď apsidy. Naše dlaždice ovšem beze změny pokračují přes onen základ apsidy, čili nemohou být z první rotundy, jsou tedy z druhé rotundy, zatímco ta spodní severní dlažba z rotundy první. Hrob je ovšem vzhledem k této dlažbě příliš mělký, takže v první rotundě být nemohl. Dodatečně si vzpomínám, že tyto věci řešíte ve svém článku...

Mně z toho vychází, že v době baziliky byly dlaždice (ať už původní z druhé rotundy, nebo po modernějším předláždění) orientovány shodně s druhou rotundou, tedy i hrobka tak musela být orientována, jinak by byly dlaždice shodně s bazilikou. Tudíž nikdy hrobka nebyla orientována jako bazilika (těch cca 60°), ale vždycky cca 70°, nejdřív o 1.5-3° víc, později tak jak dneska.