Jan Cinert (Úterý 15. října 2013)
ZH: Ještě jde o to, kdy citaci, tuším J. Frolík, napsal. Mnou zmíněný úsek byl nalezen v roce 2008. Navíc je boužel taková situace, že hradní archeologové poněkud podléhají hradocentristickému smýšlení a příliš nepřihlíží k nálezům tam dole, v nějakém podhradí.:-) Proto to uvedení starší představy: "Cesta vycházela z dnešního Pětikostelního náměstí". Raně středověká brána se musí nalézat ještě v nižších vrstvách, nežli brána v románské Jižní věži. Ta byla opravdu zrušena v souvislosti se založením samostatného gotického města, dnes Malé Strany. Zjevně hlavně proto, že po postavení Juditina mostu už jí vedoucí cesta od brodu neměla smysl. Proto také bylo ukončeno v 13. století souvrství cest v Pálffyho paláci.
S "proraženou cestou" je to dobrá připomínka. Teď ale jde o to, že Kosmas popisoval stav v roce 1004 v době dřevohliněného opevnění, kdy branky vedle brány nebyly. Tento stav ovšem trval až do Kosmovy smrti, protože románská Černá věž byla postavena až kolem roku 1135. Ovšem ani tehdy nejsou fortny vedle brány v Praze doloženy. Poláci utíkali z vnitřku Hradu, takže si bránu mohli otevřít.
S "proraženou cestou" je to dobrá připomínka. Teď ale jde o to, že Kosmas popisoval stav v roce 1004 v době dřevohliněného opevnění, kdy branky vedle brány nebyly. Tento stav ovšem trval až do Kosmovy smrti, protože románská Černá věž byla postavena až kolem roku 1135. Ovšem ani tehdy nejsou fortny vedle brány v Praze doloženy. Poláci utíkali z vnitřku Hradu, takže si bránu mohli otevřít.

Kniha HAJDY NA HRAD