ZH (Úterý 15. října 2013)

Samozřejmě, že cesta k Jižní bráně byla frekventovaná, spojovala podhradí s hradem. Nicméně Jižní brána byla snad již za Přemysla Otakara II. zrušena (proč asi). Citoval jsem zde: "Pod Jižním palácovým dvorkem se nachází několik tarasních zídek, které vymezovaly cestu, směřující od 12. století do zaniklé brány v Jižní věži vedle knížecího paláce. Cesta vycházela z dnešního Pětikostelního náměstí na Malé Straně a strmý svah překonávala několika serpentinami. Severní vyústění této cesty v podobě hlubokého obezděného úvozu je dochováno pod Sloupovou síní Václava IV. v západní části Starého královského paláce. Žádný z uvedených prostorů není návštěvnicky přístupný." (Námitka, že byla nalezena i jiná větev, tuto trasu nevylučuje.) Nicméně Jižní věž je dochována v masivu paláce včetně Jižní brány a její vnitřek je přístupný ze severního dvorku, ovšem jen vyvoleným, já tam tedy nebyl...

Co se týče východní "branky", je to, obávám se, pěkný příklad, jak chybná interpretace kousku textu může vést k dalekosáhlým chybným vývodům.

Za prvé v oné pasáži o utíkajících Polácích v Kosmovi je použito sousloví "per perruptam viam", což je přeloženo jako "po příkré cestě", doslova je to ovšem "skrze proraženou cestu", což lze chápat různě (například i probojovanou cestu), ale ne jako po příkré cestě.
Za druhé "in arta posterula" je skutečně "v úzké zadní brance", ovšem nelze to vykládat tak, že tam velká brána nebyla. Ta byla pochopitelně zabedněná, jak je to nejen na války, ale vždy v noci ap. Proto je tam posterula pro pěší, která se dá zevnitř snáze otevřít nebo vylomit. Je to tam tak ostatně i dnes, byť z pozdější doby.