Jan Cinert (Úterý 15. října 2013)

U předrománských kostelů 9. 10. století bylo "poslání kostela" jediné - byl to prostě kostel, jehož postavením deklaroval stavebník své přihlášení se ke křesťanství. Také jde o peníze, stavební aktivita se odvíjela od velikosti zdrojů. Hlavně jde o to, že současný souhrn informací opravdu neumožňuje představu o možném dalším předrománském kostele na Hradě. Proto je také něco jiného, když je relikt, jako vnitřní prstenec, Bořivojův hrob K 1 a znění písemných pramenů, oproti pouhým neprozkoumaným plochám na Hradě. Proto jsem raději varoval, že je lepší se tímto směrem nevydávat.

Cesta by skutečně měla do akropole vejít tzv. Svatováclavskou roklí. Je pro ní určující nález mohutného souvrství cest od min. 10. století do asi 13. století v Pálffyho paláci. Tento úsek je mezi brodem u Mánesova mostu, tam také směřuje, a jedině jižní bránou Hradu. Jinak to možné není. Podle Kosmy k roku 1004 byla na Opyši malá zadní branka. Pokud by byla lepší cesta přes Opyš, tak by zde byla významná velká brána. Potůček tekl víceméně rovnou dolů, ale cesta vedla šikmo kopcem a s potůčkem se setkala už nahoře v dosud nenalezené jižní bráně, neboť ta byla níže položená a dnes je moc hluboko.

Pro úvahy o dalších možných kostelech je prostor Malé Strany - o tom píšu v článku o kostele sv. Petra. Rovněž západním směrem od Hradu, tedy v podstatě Hradčanské náměstí, kde se dá očekávat rozšíření opevněného areálu za Boleslava I., by mohl být nějaký kostelík Boleslava I. O jeho stavebních aktivitách nejsou zmínky, byť byl úspěšný a bohatý kníže.