Jan Cinert (Úterý 15. října 2013)

Fakt je, že Boleslav, podle věrouky Václav, by postavil rozměrnou rotundu spíše na té východní vyvýšenině, nežli na jejím svahu. Pro onu dobu ale platí základní urbanistické pravidlo, že kostel byl postaven u cesty za bránou do akropole, aby na něj návštěvník hned narazil. Pak se našlo nejbližší vhodné místo a mírný svah není úplně nevýhodný. Přesunem odkopané zeminy do místa násypu v poměru 1 : 1 se jednoduše upraví plocha pro stavbu bez velkých přesunů materiálu. I dnes je to jedno z kritérií pro stavby dálnic, aby se neprováděly drahé převozy velkých objemů zemních hmot.

Zároveň se musely respektovat stávající cesty. Ty zase byly vyšlapány tak, aby se člověk a soumar moc nezadýchal. Z toho plyne, že hlavní cesta od brodu vedla po jižním svahu právě onou rozsedlinou a za západnější vyvýšeninou se stáčela k západu k pozdějšímu kostelu Na Baště. První kostel, Bořivojův, byl postaven hned vedle hlavní cesty. Spytihněv postavil kostel na téže stezce, ale na jejím druhém konci. Vratislav postavil třetí kostel v pořadí vedle cesty vedoucí přes Opyš, tedy i podle důležitostí od třetí brány. Jiná místa pro první kostely na Hradě nejsou, takže zde další předrománské kostely nemohly být. Rovněž by jiné kostely měly být zaznamenány písemnými prameny.

Bořivoj nebyl žádný zvláštní boháč, aby postavil kostel a ještě i baptisterium. Postavil "2 v 1", čili jeden kostel, kde předpokládaný archipresbiter také křtil. Dovolil bych si tedy doporučit úvahy o dalších možných kostelech raději opustit, nic jim nenasvědčuje. Ostatně, kdyby to bylo možné, hned bych se toho chytil :-).

Zde (ty odkazy přímo na PDF mi nejdou) je bakalářská práce J. Matyáška kopajícího na Pražském hradě. Je sice ve výkladu poplatný oficiálnímu výkladu, ale zcela na konci práce jsou přesně zakreslené nálezy cest.