ZH (Sobota 14. listopadu 2009)

V. Machek píše o etymologii slova pramen ve významu spojená řada vorů, která se liší od etymologie pramene jakožto paprsku vlasů či vody.
Spojená řada vorů se používala jako most (v němčině je pro něj označení Floßbrücke - vorový most, srovnej pontonový most). Etymologicky by to bylo dle Machka složené z per, por (přes) a men (starobylá přípona jmen nástrojů, prostředků). Prám je slovanské slovo odvozené od onoho per (indoevr. přes), německé Prahm pochází prý z tohoto českého prám.
Ten vorový most pro nás není k zahození, sice je dnes nepředstavitelné, že by překonával víc jak dvousetmetrovou vzdálenost od ostrůvku, na němž končí Novotného lávka, ke Kampě, ale pokud tam tehdy nebyly jen tyto dva ostrovy, ale ostrovů víc, mohly být klidně propojeny několika vorovými mosty (prámy, prahmy) a pomnožné Praha - jako jatka, Zámka, ať už od od slova práh (jako kláda), nebo prám by bylo nabíledni. Prámový most mi připadá jako nejjednodušší typ přemostění delšího úseku, kde nestačí délka klád na klasickou lávku. Klády byly orientovány jistě po spádnici, šlo se po nich tedy napříč a imponovaly jako prahy.
To sice není originální nápad, ale v mých očích je to takto pojato věrohodnější.
Mimochodem, nevím, jestli Jene znáte Malý staročeský slovník (https://www.phil.muni.cz/cest/predmety/mstc_slovnik/mstc_slovnik.doc), je tam mj. potvrzen práh ve významu hranice, mez.