ZH (Čtvrtek 10. října 2013)

K těm blatným hradištím, je otázka, jestli bylo snazší a účinnější opevnit se na ostrově nebo na ostrohu. Nešlo o obranu jen proti nájezdníkům, ale i proti divé zvěři, hadům, štírům atd. Mimochodem A.V.Frič jako první odhalil, proč Indiáni kočovali, za měsíc se tak nahromadil hmyz (typu štěnice), že museli chatrče zapálit a odstěhovat se jinam, takže mi napadlo, že místo s mnoha ostrovy mohlo mít obdobný význam, no když byl čas komárů, utekli někam na kopec. Řeka taky do jisté míry vyrovnávala výkyvy teplot.
Slovanská hradiště kolem Prahy jsou nápadně často v místě s kopcem a ostrovy (nebo předpokládanými ostrovy) či meandry či bažinami - Brandýs-St.Boleslav, Mělník, Zbraslav, Praha (celé St. Město bylo ještě v 16. st. ostrovem a dřív bylo protkáno sítí kanálů jako Benátky, jestli se nemýlím), možná by mě napadla i další.
Otázka taky je, do naši Slované zdědili po předchozích kulturách, Germánech, a jaké zvyky si přivezli z pravlasti.