ZH (Středa 11. listopadu 2009)

No, všechno je relativní, tyto stránky se tváří skromně, protože opravdu nejsem odborník a pokládal jsem za férové to přiznat. Úroveň Wikipedie je střídavá, skvělé (i ošidné) tam je, že to může každý editovat, například jsem autorovi brodů opravil slovo "ůzemí", doufám to byl jen překlep.

Myslím si, že mýtnicí mohlo být klidně hradiště, přes které, jak se předpokládá, dálková cesta vedla. Mimochodem, jaká je asi raná historie Týna?

Zajímalo by mě, jestli autor tvrzení, že dno bylo ploché, rovné, vycházel z nějakých geologických poznatků, nebo jen z toho, že tam mosty byly a brod se předpokládá. Sám jsem svého času (tuším jsem to tady tehdy psal) uvažoval o tom, že práh napříč Vltavou opravdu mohl být, a to v místě, kde proti řece vybíhá ostroh Letné - práh by byl jeho pokračováním, tuším, že na protějším břehu je jakási staroměstská terasa, která byla vyvýšená nad ostatním terénem (nevzpomenu si teď, v kterém geologickém pojednání jsem to četl). Brody, které důvěrněji znám, mají podobnou konfiguraci okolního terénu - brod mezi sázavskými prehistorickými hradišti u Krkavčích skal, brod u Červeného Kláštora, práh v řece je i u Dívčího kamene. Ha, tady jsme to už jednou řešili: viz.
Mimochodem mě fascinuje z geologického hlediska nahromadění ostrovů v Pražské kotlině, zná někdo podobné místo (krom delt řek)? V onom odkazu z Wikipedie (K teorii brodu a brodového místa) je mimochodem řečeno, když to lapidárně přeložím, že údolí s bažinatou nivou je pro brod nevhodné, onen trojský brod s nutnou cestou přes dnešní Stromovku se mi v prehistorii a rané historii pořád nezdá pravděpodobný. Ledaže by byl zase podobný práh proti Babě.