Jan Cinert (Úterý 17. září 2013)

Já celkem proti znalosti 18,6letého cyklu v neolitu nic nemám, ostatně kvůli svým znalostem mi nic jiného nezbývá. Stěžejní bylo zjevně pozorování východů Slunce a Měsíce, takže si lidé posunů východů Měsíce na obzoru také museli všimnout. Jen mi není jasné, jak se z praktického hlediska mohl taková poznatek uplatnit pro kalendářní systém, když systém slunovratů a rovnodenností je jednoduchý a neměnný. Proto zřejmě také 18,6letý cyklus nemá odezvu v mytologii, narozdíl od Venušina cyklu a Jupiterova a Saturnova roku. Nicméně je dost dobře možné, že bylo nějaké "vypjaté" období, kdy byl Měsíci a jeho zákonitostem dáván velký význam podle dosažených znalostí. Dlouhodobě se to pak neuplatnilo pro velké rozcházení se solárním časem. Nebo naopak uplatnilo a nutnou náhradou byl 19letý cyklus v němž se lunární a solární čas setkává? Jde však také o to, že dosavadní mytologické výklady jsou dost naivní a i dostupné staré texty jsou často zjednodušeným "přebásněním", v nichž vypadly pro nás důležité číslovky a případně některé slovní významy mohou být posunuté.