Jan Cinert (Úterý 17. září 2013)

Jako obvykle musím u astronomických záležitostí použít zaklínací formuli "Jestli to dobře chápu". 19letý lunisolární cyklus nemá s vysokým a nízkým Měsícem vzájemný vztah. Je založen na souběhu zimního slunovratu a novoluní, tedy setkání se počítání času podle Slunce a Měsíce, ke kterému dojde po 19 letech. Jak jsem empiricky zjistil, vychází to však jen asi pro 3-4 cykly po sobě, pak to delší čas nevychází, až se na zimní slunovrat posune následující novoluní. Obojí má odraz v mytologii, sňatku mladší sestry s princem, nebo naopak skoku se skály Dívky, která se nedočkala svého vyvoleného.

Po objevení cyklu tím z mytologického hlediska získává na důležitosti Novolunní dívka (princezna) a dělení na viditelné fáze Měsíce - Novolunní srpek, Úplněk a Ubývající srpek, tedy tři sestry, jako je Libuše, Teta a Kazi. Jedná se o období po 2. polovině 2. tis. př. n. l.

Starší podání pracují jen se dvěma sestrami, Letní a Zimní bohyní alias Mladší sestra (Novolunní dívka) a Starší sestra (Úplněk). Případně Matka a její Dcera.

Jestli se Vysoký a Nízký Měsíc nějak projevuje v mytologii se svým cyklem 18,6 roku si nejsem jist a jsem v tom spíše skeptický. Právě odraz v mytologii by potvrdil pravdivost znalosti Vysokého a Nízkého Měsíce staviteli rondelů a tím i platnost teorie uváděné v odkazovaných článcích.

Jako laik bych podotkl, že pracovat s viditelností hvězdy Vega, jako by její viditelnost byl vlastně její východ, byť byla cirkumpolární, je velmi ošidné. Závisí to totiž na stavu zraku pozorovatele a oparu, takže se uplatňují proměnné faktory. Druhé důležité je to, že pokud vím, tak ve středech rondelů se nic nenašlo, přesto je často základem úvah o astronomickém účelu osa rondelu. Ta by v takovém případě musela být výrazně označena. Ale nepronikl jsem do problematiky tak dostatečně, abych mohl být soudcem.