J. Čihák (Středa 11. listopadu 2009)

Brod v ose Platnéřské ulice byl v místě, kde začalo období mostů. Dno prý bylo rovné, pevné a voda mělká. Místo bylo vhodné ke stavbě mostů i k založení udržovaného brodu. Myslím si, že břehy hlídaly stráže a tak většina musela použít placené brody a později most. No doba byla divoká, takže asi jak kdy.

Domnívám se, že opevněné mýto bylo součástí brodu, ale umístění na břehu se nezdá vhodné. Ničily by ho povodně. Terén na levé straně měl větší sklon a tak se zdá rozumné umístění objektu pod svahem Opyše. Po okolním břehu chodily jenom hlídky. To podporuje představu, že Hrad měl svého předchůdce. Hrad byl postaven u důležité pevnůstky stojící pod kopcem, podle které vznikl název Hradu. Časem zanikla. Založením Hradu započala likvidace pohanského obětiště. Archeologické nálezy nasvědčují, že to bylo lehce opevněné kultoviště. Křesťanský Hrad však na jeho význam nenavazuje.

Nakonec se musím zmínit o tom, proč se skalním stupňům v řece říkalo říční prahy. Byly to omezovače splavnosti. Hromadily se na nich ledové kry. V Praze nic takového nebylo, ale tím chci upozornit na další význam slova praga-omezení. Sama příroda nastražila různá omezení a člověk také mohl omezovat kdeco. Za určitých okolností se omezení stalo základem místních názvů. Jako například u města Záporoží, které leželo za říčním prahem. Původ názvu Praha je jiný. V názvu se možná skrývá, že se tudy nedalo projít bez zaplacení mýta. Mýto se muselo platit všude, ale třeba jen tady někdo dal mýtné pevnůstce přezdívku praga, ujalo se to a z mýtnice se stala omeznice. Prahovalo se-omezovalo se, kdo nezaplatil, neprojel ani neprošel.