ZH (Neděle 11. srpna 2013)

Bůh Janus byl tedy bohem počátku a přechodu. Práh je vlastně symbolem téhož.
Předpokládejme, že Libuše stála opravdu na Vyšehradě, jak si myslel Jirásek (ev. na Rybníčku či na Gröbovce), na obdělaném území svého kmene. Za řekou byla pustina s kopcem obývaným strašlivým Perunem, odkud přicházely bouřky, žili tam nějací divoši.
Když jsem byl malý, nesměl jsem přes a za Svatovítskou třídu, kde jezdily tramvaje, vystrašili mě, jak je to nebezpečné, tak jsem to respektoval, no oni byly taky takové fylogenetické děti... Přejít Vltavu nebylo jen tak, navíc do nebezpečného území.

No a Libuši její duch zjevil, že bude dobré ten práh překročit a otevřít nový svět pro její kmen.
Myslím, že ta Kosmova metafora mohla mít takovýhle význam.