Jan Cinert (Sobota 10. srpna 2013)

Ještě se dá pracovat s tímto. Někdy je více příkladů při překladu do angličtiny místo do češtiny. Limen domus je tam překládáno jako práh domu, ale když se člověk zamyslí nad smyslem citace, tak je možné, že nemusí být vždy míněn práh a dům tak, jak si jej představujeme dnes my a dříve i Kosmas. Mohlo se jednat o ustálené vyjádření rozhraní mezi dvěma prostory, prostředími. To by odpovídalo bodu rovnodenností.

Kosmas skutečně přebíral z češtiny, ale ne z textu, nýbrž z vyprávěného mýtu. Bůh ví, jak to bylo řečeno v češtině. V jeho podání je zjevně naivně etymologický přídavek o vysvětlení původu názvu Praha. Proto to etymologické násilí, které máme potíže vyřešit, a hledání původního smyslu "práh domu".

Skutečně to vypadá, že původně byl míněn "nízký přechodový prostor", v něm se musel héroi jarní rovnodennosti sklonit, protože v jeho letním období je dráha Slunce za podzimní rovnodennosti nejníže. Potom by Kosmovo množné číslo "velcí pánové" bylo zase jeho zreálněným přídavkem, kdy jsou míněni lidští pánové.

Sama brána není obranný prvek, ale naopak nejslabší místo v opevnění, takže u ní byly vymýšleny dodatečné obranné prvky. Prvořadě je brána dostatečně velkým otvorem pro jezdce a povozy pro snadný provoz. Byly navíc malé tzv. fortny, které umožňovaly pěším přímý přístup např. k vodě. Ty ale útočníci nedobývali, protože by se při útoku nedostal dovnitř rychle dostatečný počet dobývajících. Navíc k nim nevedla z vnějšku dostatečná přímá komunikace umožňující manévrování útočníků.

Nakonec i goth. praggan odpovídá významově snížení/stlačení dráhy Slunce. Že by tedy opravdu pocházel název Praha od Germánů? Jenže co to femininum? Došel jsem dříve k tomu, že mezi 6. a 9. stoletím u nás lidé vytvořili hatmatilku složenou z výrazů starousedlíků a nově přišlých Slovanů. Dochované názvy hradišť jsou většinou podle slovanštiny obtížně vyložitelné. Takže v tomto případě bych viděl možnost dalších úvah.