Jan Cinert (Čtvrtek 8. srpna 2013)

Díky za odkaz, takže jsem to měl uložené pod "Manuscriptorium" :-).

Přes tesařskou sekeru "ascia" se stejně dostáváme opět k bodu rovnodennosti uprostřed "na ose" a k "Esovi" se sekerou v ruce a jarní vose. Z toho vážně není úniku. Ten "muž" na Strettwegském vozíku se nejspíše internacionálně jmenoval Mal, neboť podle Nestora byl kníže Mal nabízen za muže kněžně Olze potom, co zemřel na podzim její muž Igor, zároveň potomek Olega.

Já si prostě hradní ostroh nějak nedokážu představit zarostlý pralesem. Také je třeba zohlednit, že dostupné dřevo bylo spotřebováváno a mladé výhonky, na kmenech i rostoucí ze země, spásal dobytek. Kolem ostrohu bylo v raném středověku rozptýlené osídlení a přímo přes ostroh vedla důležitá stezka od brodu. S tím souvisí Frantův poukaz na osekané větve na reliefu v Pardubicích. Stromy s osekanými větvemi jsou i na výmalbě ve znojemské rotundě. Nevím, buď je to právě tím, že si tehdy lidé nedovedli představit strom, z něhož by nebyly spotřebovávány větve, nebo se může jednat o vyjádření pěstěných ovocných stromů s ořezanými výhonky, tzv. vlky. V mytologii hrají důležitou roli jablka, že by jabloně?

Sv. Vojtěch skutečně vypadá jako ikonografie héroia jarní rovnodennosti, věřil bych, že je to tak míněno. Ale již jsem dříve zmínil, že vysvětlení soupeření héroia se zubrem či býkem zatím jasné nemám, byť je již na pečeti z Harrapské kultury. Totéž se týká starého motivu ptáka/orla, na něm zase letěl např. Etana v Bibli. Bruncvík, stejně jako Přemyslovci, vyměnil orla za lva, a ten je zoomorfikací světla nebo letního období. Je to zatím pole nezorané, ale pardubický relief nějaké jasné a jednoduché mýtické poselství asi obsahuje. Jen si nejsem jistý, jestli se u sloupu lodníků dá uvažovat o vazbě mezi Esem a Tarvem Tricornem. U ostatních sousedních reliéfů se mi vazby nejeví.