Jan Cinert (Pátek 21. června 2013)

Hlavní otázka asi je, jak je to vlastně s údajně románskou "kvádříkovou zdí" přiléhající těsně severně k rotundě a mající stejnou orientaci s gotickým presbytářem. Podle K. Tomkové snad byla "využita" na scelení rotundy s novým presbytářem. To je samořejmě divné. Zeď je dnes nepřístupná, jedině se snad pokusit k ní vytáhnout více informací z K. Tomkové.

Jak se poznalo, že zeď byla kvádříková, když se zachovaly jen základy? Spíše byly v základech druhotně použity kvádříky z ubourané rotundy stejně, jako ve spodním zdivu presbytáře. Pak by zmíněná zeď byla také gotická a přirozeným pokračováním presbytáře, takže část nedokončeného gotického kostela.

Další problém je, že gotický presbytář má jinou orientaci než rotunda. Přitom v gotice již azimut nebyl závazný a orientaci kostelů ovlivňovala okolní zástavba. Takže azimut presbytáře určilo něco důležitého, důležitějšího než původní rotunda.