Jan Cinert (Úterý 18. června 2013)

Ten výklad jména Perga je pěknou ukázkou, jak to s takovými výklady ve skutečnosti je. Dcera matky Země Letní bohyně ve variantě Perga, Perdžin atd. je v létě pršená/prcaná, takže opravdu vlastně "velmi pozemská". Jenom člověk musí vědět, o co vlastně jde.

S orientací kopčanského kostelíka je právě složitější. Na GE to tak není vidět, ale presbytář má skosený půdorys a myslím, že snad i západní zeď lodi je ulítlá. Kdysi jsem si nad tím trochu lámal hlavu, snad by mohly být různé zdi vytyčeny za různých měsíčních fází. Nakonec jsem usoudil, že bez přesného půdorysu a přesných azimutů to nemá cenu řešit. Úplně to skončilo tak, že mi jeden archeolog v této záležitosti vůbec neodpověděl. Na internetu je přístupný jen pracovní půdorys.

Per - ga = Perunovy gatě se sem klidně mohli dát, byť je pravda, že by asi neprošly. :-) Je také Perugia v Itálii.

Uvědomil jsem si, že Praha by vlastně měla být pojmenována po delfínovi, neboť ostroh je v tomto tvaru, jak upozornil Kosmas. Případně po jeho vnitrozemské obdobě sumcovi, nebo po Osáku Esovi, či po jarní vose nebo včele. Drobná možnost by byla, že o jarní rovnodennosti počíná období Letní bohyně. Jenže slovanština, pokud vím, nezná žádnou Pršu, Prku, Prcu, Prgu atd. Navíc je v tomto smyslu použito jméno Libuše.