Franta (Neděle 16. června 2013)

Jako, že to v Praze moc neznám, tak bych řekl, že Petřín jako shomaždiště lidu asi sloužit mohl. Také vím, že tam jsou prameny - třeba studánka Petřínka. To by mohl být další kandidát na "Perunovu vodu". A pak je tam ta, pro mne archeoastronomická souvislost s Janským vrchem. Tedy spojnice kostela sv. Vavřince s vrcholem Janského vrchu který se jmenoval Johannesfeuerberg - 2 vojenské mapování - asi "Im Johannisfeuer". Azimut Petřín - Janský vrch je 309 stupňů, je to tedy ve směru kde zapadá Slunce o letním slunovratu. A spojnice prochází "menhirovou krajinou" - Slánská hora, Klobuky, Hřivčice, Slavětín, dokonce přes vrchol Rané. Takže taková akademicko-romantická představa o linii, na které je docela dost zajímavých bodů. A to, že vyjmenované body, kromě dvou krajních a vrcholu Rané neleží přesně na spojnici? Asi by chtělo prozkoumat jak je to s výškovými poměry v jednotlivých místech a jak to ovlivňuje azimut, ve kterém Slunce o slunovratu zapadne.

Na Janském vrchu se pálily svatojánské ohně, to se zdá být historický fakt, klidně to mohl být jeden ze soustavy signálních vrchů - vatra planoucí na vrcholu Janského vrchu se asi v noci musela na pozadí pásma Krušných hod docela vyjímat - podobně jako se občas vyjímají fakule hořící na chemickými závody v Záluží.

Letní slunovrat se blíží, v Praze máte ideální možnost to prozkoumat i prakticky.