Jan Cinert (Úterý 21. května 2013)

Záhada to je, ale z této jižní oblasti často přicházejí "horkokrevné" teorie. Na sonarovém snímku je vidět, že útvarem vede nějaká liniová stavba (kabel, potrubí), díky kterému byl nejspíše objeven. Ani v mělkém příkopu pro tuto liniovou stavbu není stopa po nějaké struktuře připomínající lidskou činnost. V článku chybí uvedení lokality, ze které by se kameny dovážely. Může to tedy být i jen zřícený čedičový "sloup", tedy strukturovaný skalní výchoz.

V pátek ráno jsem jel východním Německem, a tak jsem si konečně udělal čas na největší divadlo na Zemi, východ Slunce na vzdáleném obzoru v průrvě mezi mraky. Byť mám za sebou mnoho bezesných nocí, bylo to mé první cílené čekání na východ Slunce. Byl jsem překvapen, jak je to čekání za úsvitu zdlouhavé a dramatické. Několikrát jsem si myslel, že červánky už jsou Sluncem za mraky a k tomu se přidala fata morgana těsně před východem, kdy se červánky intenzivně odrazily na chladné vrstvě před obzorem. Pak se objevil kotouč, nezaměnitelný se všemi ostatními zářemi a odrazy. Nejhlavnější můj poznatek z toho zároveň je, že za východu Slunce nejsou stíny. Zřetelně vykreslené vržené stíny jsou až při výšce Slunce několik kotoučů nad obzorem. Jakékoliv vytyčování za východu se tedy odehrávalo pomocí vyzírů, zákrytů kůlů ve směru východu Slunce apod. Nikoliv tedy vrženým stínem, jak jsem se dosud domníval. S tím souvisí to, že nejprve byl Gilgameš - Světlo a pak teprve byl dodatečně stvořen Enkidu - Stín.