ZH (Neděle 14. dubna 2013)

Poslední větu min. příspěvku škrtám...

Uvědomil jsem si etymologii slovanských názvů dnů - pondělí = po neděli, úterý = druhý den po neděli, čtvrtek = čtvrtý den. Je to tak už ve staroslověnštině viz.
Z toho mi vyplývá, že se tu skutečně praly dva systémy, pondělí jako druhý den týdne v liturgii, versus pondělí jako první den v lidové praxi, což bylo třeba odlišit. Samozřejmě by se daly použít české názvy dnů místo ferií, ale Kosmas psal latinsky, tak to nešlo, a latinské názvy dnů byly podle pohanských bohů. Tak zkrátka smísil zakořeněný usus s latinským zápisem - a IIII. feria je čtvrtek... No, moc tomu nevěřte, ferie byly v liturgické praxi zakořeněné... Já tu jen tak kombinuju.
Ta "insecta" ebdomina - ono to 'in' bude spíš předložka než předpona, i když je to psáno dohromady. Bývá psáno in secunda ebdomada, nebo in sancta ebdomada. A "scctus" je zkráceně svatý, takže: in sccta (sancta) ebdomada (Svatý týden, tj. týden končící velik. nedělí). Snad chápu dobře, že jdou po sobě Svatý týden, první týden a druhý týden velikonoční.
To ovšem neodpovídá r. 1091, ale r. 1090, kdy by 17.4. vyšlo na středu Svatého týdne. Pak je ovšem třeba uvažovat o problematice pisánského a florentinského letopočtu.