ZH (Sobota 13. dubna 2013)

Říkal jsem si, že kostel byl jistě kamenný a klášter možná v první době dřevěný. Asi nemohl vyhořet separátně klášter, na druhé straně to třeba kostelu tolik neublížilo. Vyhořelo to 1091, ... roku 1094 posvětil biskup Kosmas... oltář svatého Víta mučedníka, neboť chrám nebyl ještě úplně dostavěn. A 14. dubna 1096 byl posvěcen celý chrám. Takže dejme tomu za 4 roky po požáru to bylo hotové, což na tehdejší dobu a náročnost stavby je hodně krátká doba na nějakou velkou přestavbu.

Co se týče data vyhoření - první jarní úplněk byl toho roku 1091 v neděli 6. dubna 14:23 UT, což je 15:36 pražského pravého času. Protože vyšel na neděli, jsou Velikonoce o týden později. Pokud bychom to blbě přepočítávali a datum by bylo o den dříve, pak by Velikonoce byly o týden dřív a XV. kalenda by se posunula na středu.
No - a jak jsem tu psal nedávno, úplněk se dnes vypočítává z hlediska středu Země, hodinové rozdíly však nastávají kvůli místu pozorování a natočení Země vůči Měsíci. Tedy okamžik úplňku by se i při přesných výpočtech a měřeních mohl lišit až o několik hodin, natož při měřeních nepřesných. Jenže se to ten rok děje kolem poledne.
Vše se přepočítává podle juliánských dní, které zavedl Scaliger v r. 1583, kde je hranicí dne poledne, teprve od r. 1925 se obvykle počítá s půlnocí, ale není to jednotné. V současné době jde o půlnoc či poledne greenwichského času, v 16. století šlo o čas alexandrijský. Alexandrie je na 30. poledníku, tedy o dvě hodiny posunutá vůči Greenwichi.
Nemám momentálně energii to rozmotat, píšu to, abych tuto úvahu v důchodu našel a dokončil ;), nicméně to intuitivně možná poskytuje dost prostoru, aby byl v r. 1091 kalendář z našeho hlediska o den posunutý a vše vyšlo.