ZH (Pátek 12. dubna 2013)

Tady je Palackého přepracované pojednání o staročeském kalendáři. Před tím to bylo bůhví jak.

Díval jsem se do budyšínského vydání Kosmovy kroniky a do Bertholzova vydání 1929 (viz). Tam jsou data zaznamenána jinak, např. spálení kláštera sv. Víta, Václava, Vojtěcha (nepíše se tam o kostele) uváději Bertholz:
"Eodem anno XV. kal. Maii, IIII. feria secunda ebdomada pasche" - tedy "Téhož roku XV. kal. Máje, IIII. svátku ve druhém velikonočním týdnu", Budyšín totéž ve zkratkách. Nutno mít na paměti, že starý římský kalendář odečítal kalendy od prvního dne v měsíci, takže XV. kalenda Máje je, tipnul bych si, 17. 4., což odpovídá obvyklému překladu. Další bordel v tom dělají přestupné roky.

V dotyčném příkladu je tedy den zaznamenán dvakrát: a) 15. kalenda máje, b) 4. svátek druhého velikonočního týdne. První vel. týden začíná dnem Zmrtvýchvstání, tedy dotyčný svátek je o 11 dní později.
V r. 1091 ovšem vycházel na 15. kalendu 4. den prvního týdne. Takže kdyby tam nebylo feria secunda, vycházelo by to, přičemž v Budyšínském rukopise secunda není, ale jakési isccta, což nevím, co znamená.

Chci tím říct, že spoléhat se na český překlad a myslet si, že Kosmas počítal jako my, je ošidné.