ZH (Úterý 9. dubna 2013)

Kosmas se domníval, že původní svatovítská rotunda byla postavena po vzoru římského kostela (myslel tím zřejmě římský Pantheon, který už byl dávno - od 7. st. chrámem P. Marie, tedy onou Sancta Maria Rotunda). Kosmas ovšem 200 let po Václavovi se mohl taky jen domnívat. Mně se zdá mnohem pravděpodobnější, že vzorem byla rotunda Anastasis.

Nicméně mám pořád takovou fantazii - rotunda Anastasis v Jeruzalémě byla po úplném zničení obnovena 1042-8, Šebíř zahájil přestavbu rotundy snad 1039, 1060 pak byla započata stavba první svatovítské baziliky před požárem. Na fotce severní apsidy baziliky je vidět dnes odkopaný a zapomenutý oblouk, který nasvědčuje průměru kruhu 23 metrů. Nevím, zda jde skutečně o zdivo, ale nevím, proč by při vykopávkách dělali takový oblouk, tak spekuluju, že šlo o část kruhového zdiva. Vycházelo by to akorát, že by první fáze baziliky mohla mít začleněnu rotundu, podobně jako postupně stavěná bazilika v Jeruzalémě, jak je to ostatně běžné u mnoha chrámů. 23 metrů má i rotunda sv. Donáta v Zadaru.
Potom by se hodilo, že i ve svatovítské rotundě-bazilice mohla být naše oblíbená kaplička Božího hrobu ;). Jestli nakonec ten hrob v kryptě sv. Kosmy a Damiána není Boží ;). Půdorys této krypty s tzv. kryptou sv. Gaudencia dost připomínají půdorys kaple BH, i když rozměrově ne, jde však o kryptu.