J. Čihák (Sobota 30. března 2013)

Chronologie a kalendář. Stránky N.A.Baera jsou rozsáhlé a jejich prostudování zabere mnoho času. Při zběžné prohlídce jsem našel tabulku, ze které je vidět, že rozhodnutí 1. nikajského koncilu nebylo striktně dodržováno. Nelze vyloučit, že se to týkalo i data jarní rovnodennosti.

(is.muni.cz)“Velmi rozšířen byl ve středověku začátek roku 25. března, kdy se slavil svátek Zvěstování Panny Marie (Annunciacio sancte Marie). Vznikl patrně v Itálii a k jeho velkému rozšíření přispěl mariánský kult, který pěstovali zejména cisterciáci. Při počítání se rozeznávají 2 způsoby, které se udržely ve Florencii a Pise po celý středověk, zrušil je až toskánský velkovévoda František I. ediktem z 20. listopadu 1749, když nařídil, že v celém Toskánsku od 1. ledna 1750 se mají léta počítat jednotně podle způsobu, který je obvyklý ve svaté říši římské, tedy od 1. ledna. Obou způsobů se užívalo nejen ve vlastním Toskánsku, ale i v jiných částech Itálie, přičemž florentský byl mnohem rozšířenější. V kanceláři papežské se od 10. do 13. století pravidelně počítalo podle způsobu florentského, jen v letech 1088-1145 se vyskytuje i počet pisánský. Od dob Honoria III. (1216-1227) se jeho užívání omezovalo, až v době avignonské úplně přestalo. Ale za Martina V. (1417-1431) se florentský počet objevil znovu a udržoval se, i když v omezeném rozsahu (např. v bulách o jmenování biskupů). V císařské kanceláři se pisánský počet objevuje od r. 1218. Velkého rozšíření nabyl florentský počet ve Francii za prvních Kapetovců, ve Švýcarsku (Lausanne) a v některých částech Německa. Florentský počet zdomácněl v trevírské diecézi tak, že se nazývá stilus Treverensis a užíval se zde až do 16. století. Od poloviny 12. století byl zaveden také v Anglii, kde se podle něj úředně počítalo až do 1. ledna 1752.“