Jan Cinert (Neděle 17. března 2013)

Takhle jsem to nemyslel. Jde o to, že vytyčení za novoluní se nemohlo odehrát podle přímého pozorování Měsíce, protože v té době je Měsíc skrytý za Zemí. Tedy vynecháme-li možnost odečtu od úplňků. Podle toho by se mělo míněným principem vytyčovat až podle kalendáře, v němž jsou dopředu zaneseny úplňky a novoluní po vytvoření "velikonočních tabulek", které dopředu určovaly data Velikonoc.

Jak jsem uvedl, nemám to dosud zpracované, ale zdá se, že původní "pohanská" vazba ke Slunci byla na principu dělení kruhu na osminy (svastika). Tedy se jednalo o dělení na 4 denní osminy dne a 4 noční osminy. Jinak tedy 90° - 6:00, 135° - 9:00, 180° - 12:00, 225° - 15:00 a 270° - 18:00 za rovnodenností. Tomu odpovídá i Ježíšovo umírání na kříži za jarní rovnodennosti a orientace některých kostelů, které se vymykají principu závislém na směru východů Slunce na obzoru. Rozhodující se zdá 9:00 (135°), protože světlý blíženec v ten okamžik vítězí nad stínovým dvojčetem (začíná část dne s krátkým stínem) a naopak 15:00 (225°), kdy opět začíná v přetahování se vítězit stínový blíženec. Z toho důvodu musel být Ježíš zajat v 9:00, než začal "vítězit", a skonal v 15:00, když byl jako každý den oslaben. Správně by měl ovšem v tuto hodinu jen začít prohrávat zápas a zemřít případně až v 18:00, čili při západu Slunce.

Tak mě teď rychle napadlo, že OSA - střed, tedy pozice východu Slunce za rovnodenností mezi slunovraty, souzní s OCET, který byl dán Ježíšovi na kříži, OCCIDERE latinsky "zabít" a OCTA latinsky "osm".