Jan Cinert (Středa 13. března 2013)

Stavitelé se museli vyrovnat s oběma hledisky. Stavba se musela vyrovnat staticky se šikmými tlaky přenášenými ze zaklenutí do stěn i s pevností v tlaku. U sloupu mezi čtyřmi klenebními poli se šikmé tlaky navzájem vyrušily a sloup mohl být subtilní, ale pevný v tlaku, aby zachytil zatížení. Obvodové stěny musely být masivní. Problém nastal u pilířů vytvořených z více kamenných kusů, na rozdíl od sloupů z jednoho kusu kamene. Aby se dosáhlo kompaktnosti pilířů, musela být malta velmi kvalitní a pevná i v tlaku. V pilířích Zlaté brány sv. Víta se proto místo malty použilo olovo a jak jsme probírali u Juditina mostu, tak tam se přidaly železné kramle.

Dodělal jsem půdorys baziliky sv. Jiří, takže jako obvykle, je to zase jinak, nežli se jevilo v průběhu práce. Odchylka azimutu Vratislavova kostela není +3,5°, jak jsem tu posledně psal, ale je to jen +2,1°. Takže založení se opět vrací na úplněk po svátku Nanebevzetí P. Marie, ale v roce 924. Nejprve jsem z toho byl smutný, rok 922 se mi moc líbil kvůli shodě s Arnulfovou přítomností, ale pak jsem se zase rozradostnil. I kostely Bořivoje, Spytihněva a Boleslava II. byly založeny dva roky potom, co vznikl (politický) důvod pro jejich založení. Takže to vypadá, že po učinění slibu založení kostela byla dvouletá lhůta pro jeho skutečné založení. Podobně to možná vychází i u mikulčické baziliky, zřejmě založené Rostislavem v roce 848, tady dva roky po tom, co byl v roce 946 dosazen za knížete.

Stránku jsem uložil a asi se tam projevuje nějaká chyba v převodu mezi elipsoidem a geoidem. Háže to tam (jen administrativně) azimut 109.4, i když byl zadán 70.5°.