Jan Cinert (Úterý 5. února 2013)

Pokud si já osobně zkusím promítnout hradní ostroh v průběhu od neolitu do příchodu Germánů, tak mi to vychází následovně. Lidé se nejprve začali starat o vlastní bezpečnost, to znamená, že stavěli sídla na výběžcích říčních teras a ostrožnách využívajíc tak přírodní podmínky. Pro sídlo této doby není vhodný opyš kvůli terénu, ani prostor kolem Hradčanského náměstí, protože ten zase nemůže zcela využít pro obranu přírodní podmínky. Eneolitická společenství byla více pastevecká a pro ně byl hradní ostroh opět nevhodný pro opevněné sídlo. Pro dobu bronzovou až železnou by bylo možné, že se skutečně lidé více začali zajímat o důležitost brodu kvůli obchodu. Potom by lidé vázaní na brod spíše využili plošší terén kolem Hradčanského náměstí, který by mohli lehce opevnit. Ale opevňovat stísněný prostor na opyši mi přijde nevýhodné. Tady bych viděl nálezy jen jako důsledek spontánních zastávek, nebo naopak malé osídlení bez vazby na brod. Nějak si nedovedu představit aby se na opyši nalézalo sídliště i s prostorem pro obchodníky a navíc se sem ještě vešla průchozí komunikace.