Jan Cinert (Pondělí 4. února 2013)

ZH: Takové příklady. Archeolog P. Meduna uvádí, že podle střepů by se dala nejstarší mělnická hradba datovat do 1. poloviny 9. století nebo ke konci 1. třetiny 10. století. Pro co se jako správný patriot rozhodl? Samozřejmě pro první možnost s tím, že by Mělník případně i mohl být nejen Pšovem, ale i Canburgem z roku 805.
J. Čiháková klade nejstarší příkop na Malé Straně rámcově do stejné doby, jako má být i nejstarší příkop na Hradě. Mohou to hradní archeologové přijmout? Nemohou, protože jejich teorie o prvotnosti Hradu nemůže padnout, protože oni pracují na Hradě, a tak je Hrad starší, nežli nějaké podezřelé nálezy na Malé Straně.

Vzhledem k větě z uvedeného odkazu: "I po smrti knížete Spytihněva I. pokračovala v rozvoji Hradu jeho manželka.", si nejsem jistý, zda je tam vše vážně myšleno nebo interpretováno. Každý přece ví, že po Spytihněvově smrti hned nastoupil Vratislav. Pokud by slova o "pravěkém hradisku" měla být přesná a míněna vážně i přesto, že žádné příslušné opevnění se nenalezlo, tak se jedná o pouhý "hradocentrismus" podle výše uvedených příkladů.

J. Čihák a Franta: Znamená to snad, že mám článek o Cernunnovi úplně špatně, protože jelen existuje až od vzniku křesťanství a Cernunnos již byl Kristem? :-) Myslím si, že nejlepší je dívat se na jelena kontinuálně, jak se představy s ním spojené postupně vyvíjely, a jak se pohanské mýty přesouvaly do křesťanství. Kdyby se vzaly v úvahu jen citace pozdně antických a raně křesťanských autorů, tak by člověk skutečného jelena v lese snad ani nepoznal.:-)