Jan Cinert (Pondělí 4. února 2013)

Franta měl v diskuzi na mém webu konkrétní připomínky a podle něj jsem učinil přídavky v závěru článku. Článek se zdá složitý, ale měl jsem ještě větší plány ohledně etymologie. Nakonec jsem se rozhodl, že by to bylo už příliš komplikované a hlavně by to pro mne byla velmi náročná práce a udělal bych jistě spoustu chyb. Takže nyní je tam opravdu jen to nejnutnější k pochopení celé záležitosti.

V tomto případě jsem se rozhodl nedělat odkazy na citace, protože vše je založeno na známých skutečnostech jako Já - ty, ano - ne, nebo výsledcích archeologických a genetických výzkumů. Ostatní je výsledek mojí práce a zdůvodnění čtenář najde v přiložených vyobrazeních, ve kterých může sám vidět viděné, bez závislosti na starých výkladech.

Původně jsem jarní rovnodennost na reliéfu nazval spontánně lvem, je to spíš jakýsi lví, ale přece jen pes. Lev je staré vyjádření světlého protikladu rohatého stínu. V harappské kultuře odpovídá psovi lev. Kanec je konec letního období už i etymologicky, podpora je v mýtech jako např., že jarní rovnodennost Arés se proměnil na podzim v kance a zabil vegetační období Adonise. V Harappě odpovídá kanci nosorožec.

ZH: Starší literatura skutečně "zatvrzele uvažuje", jak píšete. To je proto, že její autoři již dávno nežijí a nemohou znát stav poznání v současnosti. Kdyby měl K. Fiala pravdu, byla by potvrzena archeologickými nálezy, nebo alespoň rekonstrukcí původního georeliéfu. V prostoru Starého purkrabství by v raném středověku hradiště nikdo nikdy nezakládal. To až případně v románské době by zde byl kamenný hrad, protože by byl malý a využíval by strmost terénu. Pokud by rokle s potůčkem byla využitým předělem, tak by Bořivojova rotunda stála v hliněném valu. Navíc zde nic takového nebylo nalezeno.