ZH (Pondělí 4. února 2013)

Franta: dík za srozumitelný výklad hypotézy.

Já zas o Hradu. Starší publikace zatvrzele uvažují o spodní části návrší (okolí Starého purkrabství, dokonce Svatováclavské vinici) jako o jádru původního hradiště, ač pro to nejsou pořádné doklady, třeba Fiala. Nicméně dle Arch. atlasu bylo návrší rozděleno příčnou roklí v oblasti dnešní Zlaté brány, ostatně v dnes běžně nepřístupném Archeologickém muzeu pod III. nádvořím je navážka v rokli z části odstraněna a lze si tam udělat představu. Mimochodem Královský palác je za roklí.
Byl tam tedy vyšší pahorek v oblasti kaple sv. Mořice a za předělem o něco nižší podélný pahorek v oblasti Svatojiřského náměstí. Rotunda sv. Víta byla umístěna na východním úbočí rokle, což je pozoruhodné, že ne na kopečku, zřejmě tedy byla při posvátné studánce.
Přirozený předěl mezi akropolí a spodní částí tam tedy byl.
Mám pořád pocit, že současný konsensus historiků o hradišti a svatyních, jakož i alternativní výklady, co znám, nejsou přesvědčivé.