J. Čihák (Sobota 26. ledna 2013)

Praha je etymologická záhada. Výkladů už je mnoho, ale který je ten pravý? To nevíme a třeba jsou všechny nesmyslné. Výklad, že “Praha byla prahá hraza“ se zdá jednoduchý a průzračný, ale tak to zpočátku bývá. Po zkoumání však přichází zklamání a v lepším případě zůstávají pochybnosti. Opožděně jsem si uvědomil, že počátky Vyšehradu jsou nejasné. Avšak horší je skutečnost, že před Pražským hradem byla v okolí soustava hradišť Zámka, Levý Hradec, Šárka a Butovice. Po založení Pražského hradu začala stará hradiště ztrácet význam a časem zanikla. Takže tato hradiště můžeme oprávněněně nazývat prahé hrazy. Nikoliv však Pražský hrad, který je všechny nahradil.

Pokud se chceme držet domněnky, že Praha vznikla z přídavného jména prahá, pak musíme hledat jiné řešení. Dnes je již jasné, že nejprve byl osídlen prostor Malé Strany a teprve potom byl opevněn zároveň s novým hradištěm na návrší. Z osady se stalo předhradí a nikoliv podhradí. Už jsme tady diskutovali, jak mohla ta osada vypadat a jaký měla význam. Byla tam řemeslná výroba, tržiště a snad k ní patřil brod s mýtnicí. Pak bych výklad upravil tak, že “Praha byla nejprve prahá osada, která byla později připojena k novému hradišti, stala se předhradím a název se rozšířil na hradiště“.

Další řešení patří mezi vzorová a určitě potěší milovníky hradů. Hradčanské návrší se mohlo jmenovat Prahá hora a od toho vznikl název hradiště.

Musím dodat, že se mi líbí jednoduchá řešení, při kterých se komolení uplatňuje jenom nepatrně, jako je prahá – praha. Ideální je např. Praha – země na prazích nebo duál praha - dva prahy.