Jan Cinert (Pátek 18. ledna 2013)
ZH: Třeba je to laický pohled, ale jestli jsem to dobře pochopil, tak se jedná o otáčení hvězdné oblohy vůči pozemskému pozorovateli. Potom by se poznatek nemusel nutně získat podle východu Slunce za jarní rovnodennosti. Potom po objevení jevu se mohlo pokračovat ve zkoumání podle Slunce.
J. Čihák: Platónský měsíc se týká astrologie, takže asi nebyl původně stěžejní časovou jednotkou. Vychází to všechno proto, že se vlastně jedná o hrátky s čísly v šedesátkové soustavě. Nicméně je i v tomto případě čtyřicítka zajímavá a je otázka jak byla vlastně Bérossova čísla vytvořena. Podle mne z nějakého nižšího základu. Již dříve mě napadlo, že nejdříve byla představa o pěti dnech (cyklech) kdy byl tvořen svět, tím pak poslední cyklus v délce 86 400 roků připadá na současnou éru po dotvoření světa. V Bibli Bůh tvořil svět 5 dnů a v šestém stvořil člověka. Víc jsem to ale zatím neřešil. Hlavně si myslím, že nemůžeme brát všechno přesně tak, jak to známe dnes.
J. Čihák: Platónský měsíc se týká astrologie, takže asi nebyl původně stěžejní časovou jednotkou. Vychází to všechno proto, že se vlastně jedná o hrátky s čísly v šedesátkové soustavě. Nicméně je i v tomto případě čtyřicítka zajímavá a je otázka jak byla vlastně Bérossova čísla vytvořena. Podle mne z nějakého nižšího základu. Již dříve mě napadlo, že nejdříve byla představa o pěti dnech (cyklech) kdy byl tvořen svět, tím pak poslední cyklus v délce 86 400 roků připadá na současnou éru po dotvoření světa. V Bibli Bůh tvořil svět 5 dnů a v šestém stvořil člověka. Víc jsem to ale zatím neřešil. Hlavně si myslím, že nemůžeme brát všechno přesně tak, jak to známe dnes.

Kniha HAJDY NA HRAD