ZH (Pátek 18. ledna 2013)

Nezpochybňuju ale schopnost přesného pozorování, třeba i přes nějaký vizír (třeba horu) na obzoru.
Jenže k okamžiku astronomické rovnodennosti nedochází skoro nikdy v šest hodin ráno, když vychází Slunce v naší lokalitě, ale kdykoli během dne. K tomu ještě přistupuje proměnlivá refrakce, která azimut východu posouvá. Při rovnodennosti se posouvá azimut východu Slunce víc jak o průměr disku za den. Každý rok se východ posouvá přibližně o čtvrt disku, což J a G kalendář jednou za čtyři roky s nepřesností kompenzuje, ale jak to bylo před Juliem Caesarem? K tomu je nutno si uvědomit, že neznali princip. Takže mě nepřekvapuje, že se v antice objevovala čísla jako 15000, 36000, dokonce 600 a 2484 let. Ale již Newton to napsal přesně, kde to vzal Milankovič, nevím.