ZH (Čtvrtek 17. ledna 2013)

Mimochodem, uvažovali jste, jak za starých časů mohli určit trvání Platonova roku? Mám pocit, že ještě Milankovič počítá s 19 a 21 tisíci lety (jestli jsem to dobře pochopil). Nemluvě o hausnumerech, která jsme tu citovali koncem roku.

Předpokládám, že neuměli určit jarní bod jakožto průsečík ekliptiky se světovým rovníkem, tak nejspíš určovali polohu Slunce na obzoru při jarní rovnodennosti. Ta je ovšem proměnlivá dost výrazně vzhledem k tomu, že inkriminovaný okamžik průsečíku nastává mezi 19.-21. 3. a že mezidenní krok východu Slunce na obzoru je o rovnodennosti mohutný. Přitom posun jarního bodu je pouhý stupeň za 72 let. Mohli se vůbec dobrat tak přesného výsledku?