ZH (Středa 2. ledna 2013)

Ještě bych doplnil, dělám si tak poznámky, až to zase zapomenu..., že ten cyklus 18 roků, 11 dní, 7 hodin a 43 minut je cyklus precese měsíční orbity, tedy rotační káčovité kývání oběžné dráhy Měsíce, která je nakloněna o oněch 5.145396° oproti oběžné dráze Země kolem Slunce, postupně tedy vždy na jinou stranu. Význam to mělo v předpovídání zatmění Slunce, neboť jen když se protnou tyto oběžné dráhy, může dojít k zatmění. Stejná konstelace se tedy objevuje jednou za 18 let, ovšem vždy na jiném místě zeměkoule, protože ten cyklus neodpovídá celému počtu dnů, ale je tam ta třetina dne navíc. Tudíž se používal místo tohoto Sarosova cyklu trojnásobný Sarosův cyklus, kdy je stejná konstelace na stejném místě zeměkoule (54 let + 1 měsíc = 19 756 plných dnů). Tomu se mimochodem říká exeligmos (v řečtině „otočení kola“). Viz Wikipedie aj. Zatímco během roku u nás kolísá azimut východu Slunce mezi cca 50 a 128°, kolísá azimut východu Měsíce buď víc, nebo méně, podle fáze Sarosova cyklu, a to o hodnotu až 5,14° nakloněných vůči rovníku, tudíž ta hodnota na rovníku (azimut) oproti těm 5° narůstá, protože se promítá šikmá orbita na rovník. Empiricky tedy v Praze kolísají východy Měsíce v rozmezí 41.86-140.25°, v konkrétních letech dle Frantovy křivky. Pokud někdo (JC) bude stahovat dvacetiletá data z Horizons pro jiné období, mám zkušenost, že dle níže uvedených parametrů se to musí na dvakrát, tedy po deseti letech, jinak to server nezvládne a stahování se zruší. (Pokud by se dělal graf, je třeba stažená csv data otevřít v tabulkovém editoru typu excel.)

Ještě bych se chtěl opravit, že Frantův graf azimutů vycházejících úplňků má většinou opravdu trochu větší amplitudy, protože jen někdy je v úvrati právě úplněk.