J. Čihák (Úterý 17. února 2009)

Bible obsahuje řadu varování o apokalyptickém zemětřesení a zborcení země. Text není jasně a beze zbytku pochopitelný a proto bylo nespočetně interpretací. K tomu patřilo hledání konkrétních sdělení odlišovaných od obrazností. Oprávněně vznikaly námitky, že přitom dochází k rozmělňování souvislostí v textu. Přesto je tam patrné líčení otřesů a zborcení země v souvislosti s koncem světa. Kdo v to uvěřil mohl v biblických textech nacházet důkaz jak se to stane. Malé zemské trhliny mohly znamenat předzvěst Posledního soudu a varování, aby lidé pevně setrvávali ve víře. Dále můžeme jen spřádat úvahy, co si o tom myslel třeba Karel IV. a jestli to nějak ovlivnilo sakrální geometrii gotické Prahy. Zajisté měl nějaký názor na pověst o propadení kněžny Drahomíry do země. Mohl v tom spatřovat malou ukázku Božího hněvu nad vraždou sv.Ludmily a varování, co jednou neodvratitelně postihne celou zemi.

Nakonec se vrátím do pohanské doby. Na vrchu Opyši bylo možná orakulum (fraga? vradža?). Na sousedním Petříně bylo tehdy hodně pískovcových skal a rozevřené praskliny (praga?). Petřínské skály působily tajemně a byly opředeny mýty o přírodních silách. Takové místo přitahovalo pozornost a jeho mýty ovlivnily křesťanské představy. Podle mého názoru si pokřtěná česká knížata pro nový hrad raději vybrala název místní skalní lokality než jména vztažená k původně pohanskému kopci, na němž se konaly obřady s křesťanstvím neslučitelné.