Jan Cinert (Úterý 1. ledna 2013)
Docela mne zarazilo, jaký může být rozdíl mezi rozhovorem se skutečnou vědkyní I. Charvátovou a článkem o "Utajených dějinách XY". Rozhovor dělal V. Kremlík, jehož jméno si pamatuji z dob, kdy jsem psal blogy na idnes, abych upozornil na existenci svého webu. Jeho příspěvky vždy překvapovaly fundovaností. Snad někoho nenapadne napsat něco o "Utajených dějinách zakládání kostelů" :-). Ale asi bych neměl být moc kritický, když jsem knihu nečetl, jen podle autorovy různější bibliografie to zavání spíše záhadologií.
Změny klimatu jistě sehrály roli ve epochálních změnách, ale že by vyvolaly třeba Napoleonské války? Také mě hned napadlo, že vzhledem ke hmotnostem je rozkmitání Slunce planetami nějaké nereálné, byť princip by měl být logický. Jestliže je na povrchu Slunce tekutá plazma, tak je to vlastně obdoba našich oceánů a moří.

Co se týká Azoru, já jsem spokojený se současným stavem poznání jeho možností. Hlavně že metoda funguje, alespoň podle mě, a větší možné nepřesnosti v dosavadních výsledcích budou hlavně kvůli nejistým azimutům.

Franta: Díky moc za azimuty východů Měsíce. Pochopil jsem to správně podle Vašeho předchozího obrázku, že když přičtu 180°, dostanu západy Měsíce v úplňku? Domnívám se správně, že k západům Měsíce dochází v noci, takže jsou dobře viditelné za jasné oblohy?

Když se podá prst, tak se chytne celá ruka :-). Mohl bych ještě poprosit o západy Měsíce za novoluní a ubývajícího srpku? Vím, že by to asi bylo složitější, protože by se jednalo o viditelné srpky asi 3 dny po a před novoluním. Ale ukazuje se, že některé azimuty mezi pravěkými výtvory (mohylami) a krajinnými dominantami, by mohly mít reálný základ ve fázích Měsíce, stejně jako "skoky se skály". Tak by asi stálo za to, celé to dotáhnout. Navíc by se udělal základ pro další "objevy".

Přestože dávno vím, že pověsti se mají číst přesně a celé a pokud možno v původním znění, tak jsem na to zase nějak zapomněl. Bořena skočila s Bořně do řeky Bíliny a ta je od vrcholu na azimutu 295°. Ten se blíží 300° nebo 320° a rozdíl je dán tím, že se jedná o přírodní výtvory, takže jde o přibližný směr.