Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Neděle 30. prosince 2012)
K minulému souboru se ještě dá přidat 221° - mohyla na Erzu - Čičovický kamýk.
Franta mě svým upozorněním na Čičovický buližníkový suk navedl na jiný soubor azimutů 245-248° spojených s Krokem/Krakem - jeho dcerou/3 dcerami - skokem se skály/se skálou. Ten by se mi líbil víc, protože je blížší směru Tetína od Prahy (236°).
248° - Lichoceves - Čičovický kamýk
245,5° - Wandina mohyla - Krakova mohyla
245°-248° - Čestmírova mohyla - severní svah Erzu
248° - návrší Baba - Dívčí skok v Šárce
248° - hrad Kamýk - Tříkřížový vrch
Nevím, jestli znáte místní pověst z Velkých Žernosek: Na hradě Kamýku žil osamnělý pán, do kterého se zamilovaly tři sestry. Jedna po druhé mu nabízely společný život, ale on se nemohl rozhodnout a všechny odmítl. Tak mu nabídly, že se za něho provdají všechny tři. Opět odmítl a nešťastné sestry skočily společně se skály Tříkřížového vrchu, na kterém také bylo slovanské hradiště. Proto jsou na něm tři kříže.
Je to typická astronomická poučná anegdota. Nejmladší ze sester Dívka přibývajícího srpku Měsíce byla netrpělivá a nabídla sňatek před dovršením devatenáctiletého cyklu, což nejde. Pak se héroiovi nabídla žena Úplňku a stařena ubývajícího srpku, které si nemohl vzít, protože podstata devatenáctiletého cyklu je v souběhu novoluní a zimního slunovratu. Už vůbec si nemohl vzít všechny tři fáze Měsíce najednou. Takže základ je v pověsti o Šárce, přibývajícím srpku, která rovněž z nešťastné lásky, protože se Ctirada nedočkala, skočila se skály.
Původ pověstí by se pak dal odvodit ze "skoku za obzor", tedy skoku z se skály na obzoru určité fáze Měsíce, čili západu Měsíce, jak už naznačil Franta. Dá se to ještě nějak lépe ověřit? Mělo by jít o přibývají srpek, ale Franta zase uvedl nejzazší západ na asi 220°.
Prošel jsem na internetu povídání o krakovských mohylách. Nabyl jsem z toho dojmu, že se pravděpodobně jedná o stavby elity, která zbohatla na distribuci zdejší soli v době hallštatské. Jedině ta mohla zorganizovat stavbu takových děl. Pověsti s nimi spojené jsou pak až pozdější. Ještě musím upozornit, že Keltové mohyly nevytvářeli, pouze předchozí Halštatská kultura a též se dělaly v době bronzové. Takže všechny mohyly nejsou postaveny s astronomickým záměrem, jenže někde něco vychází a toho si také lidé asi všimli a přidali pověsti. Jako třeba umístění Lučanské války na Turské pole, nebo Wanda o její otec Krok.
ZH: Byť jsem si již dříve vojenské mapování prohlížel, nyní se mi po kliknutí na příslušný list objeví jen nápis označení listu a obrázek nikde. Nevíte, čím by to mohlo být?
Franta mě svým upozorněním na Čičovický buližníkový suk navedl na jiný soubor azimutů 245-248° spojených s Krokem/Krakem - jeho dcerou/3 dcerami - skokem se skály/se skálou. Ten by se mi líbil víc, protože je blížší směru Tetína od Prahy (236°).
248° - Lichoceves - Čičovický kamýk
245,5° - Wandina mohyla - Krakova mohyla
245°-248° - Čestmírova mohyla - severní svah Erzu
248° - návrší Baba - Dívčí skok v Šárce
248° - hrad Kamýk - Tříkřížový vrch
Nevím, jestli znáte místní pověst z Velkých Žernosek: Na hradě Kamýku žil osamnělý pán, do kterého se zamilovaly tři sestry. Jedna po druhé mu nabízely společný život, ale on se nemohl rozhodnout a všechny odmítl. Tak mu nabídly, že se za něho provdají všechny tři. Opět odmítl a nešťastné sestry skočily společně se skály Tříkřížového vrchu, na kterém také bylo slovanské hradiště. Proto jsou na něm tři kříže.
Je to typická astronomická poučná anegdota. Nejmladší ze sester Dívka přibývajícího srpku Měsíce byla netrpělivá a nabídla sňatek před dovršením devatenáctiletého cyklu, což nejde. Pak se héroiovi nabídla žena Úplňku a stařena ubývajícího srpku, které si nemohl vzít, protože podstata devatenáctiletého cyklu je v souběhu novoluní a zimního slunovratu. Už vůbec si nemohl vzít všechny tři fáze Měsíce najednou. Takže základ je v pověsti o Šárce, přibývajícím srpku, která rovněž z nešťastné lásky, protože se Ctirada nedočkala, skočila se skály.
Původ pověstí by se pak dal odvodit ze "skoku za obzor", tedy skoku z se skály na obzoru určité fáze Měsíce, čili západu Měsíce, jak už naznačil Franta. Dá se to ještě nějak lépe ověřit? Mělo by jít o přibývají srpek, ale Franta zase uvedl nejzazší západ na asi 220°.
Prošel jsem na internetu povídání o krakovských mohylách. Nabyl jsem z toho dojmu, že se pravděpodobně jedná o stavby elity, která zbohatla na distribuci zdejší soli v době hallštatské. Jedině ta mohla zorganizovat stavbu takových děl. Pověsti s nimi spojené jsou pak až pozdější. Ještě musím upozornit, že Keltové mohyly nevytvářeli, pouze předchozí Halštatská kultura a též se dělaly v době bronzové. Takže všechny mohyly nejsou postaveny s astronomickým záměrem, jenže někde něco vychází a toho si také lidé asi všimli a přidali pověsti. Jako třeba umístění Lučanské války na Turské pole, nebo Wanda o její otec Krok.
ZH: Byť jsem si již dříve vojenské mapování prohlížel, nyní se mi po kliknutí na příslušný list objeví jen nápis označení listu a obrázek nikde. Nevíte, čím by to mohlo být?
