Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Středa 19. prosince 2012)
S bohyní Sešat bych to, alespoň pro sebe, uzavřel takto. Nejspíše se jedná o obdobu védské "bohyně úsvitu" Ušas, čili Jitřenky, tedy odnož Venuše. Potom to co má na hlavě Sešat, je původně osmicípá hvězda předělaná na sedm cípů na stonku. "Klobouček" by pak opravdu mohli být dva hadí blíženci, přestylizovaně vyjadřující zaklopení, tedy zastínění, odpovídající symbolice konce noci. Provaz "pomáhala" držet za úsvitu. Se začátkem používání písma začalo volnomyšlenkářství v původně neměnných vyprávěných mýtech a my jsme přitom odkázáni hlavně na podání z období používání písma. Proto máme ty problémy s orientací v mytologii a jejích postavách.
Je to otázka, co je vlastně luxusní bydlení. Kamenné stavby k nám přišly z jihu a nejstarší pražské kamenné stavby byly na Starém Městě, nejspíše cizích kupců. V našich podmínkách se lépe bydlelo v roubených stavbách, protože byly teplejší. Je to patrné na venkovských stavbách ještě z 19. století. Obytná část byla roubená, pouze zadní s chlévy byla zděná, protože výpary z dobytka a jeho trusu by dřevo rychle zdevastovaly. V gotice byla běžně přízemí kamenná, ale patra kde se netopilo, byla hrázděná. Na ostrohu nad soutokem Vltavy se Sázavou byl nalezen nepovedený záměr založit zde ve 13. století město, který byl záhy opuštěn. Archeologický výzkum zjistil prvotní zástavbu osídlenců a jednalo se o městskou dispozici, ale tvořenou zemnicemi. Variantně byly nalezeny sklepy v zemi, ale nadstavba stejně musela být dřevěná. V gotických hradech se někdy používal v místnostech tzv. kufr, což byla roubená místnost vložená do kamenné místnosti. Dnes jsme navyklí na zděné domy, a tak vymýšlíme jejich zateplení, protože zděné se do našich podmínek vlastně moc nehodí.
Jak tedy uvažoval kníže v 10. a 11. století? Chtěl mrznout v kamenné stavbě jen proto, aby se vyrovnal těm co žili na jihu, nebo chtěl bydlet v teple? Já bych raději bydlel v teple tak dlouho, dokud by to konvence dovolovala.
Soběslavův románský palác byl poněkud předsunut před raně středověké valové opevnění. Původní knížecí palác se tedy nalézal severněji, více v prostoru Jiřského náměstí. Zde byly nalezeny (J. Frolík) kousky malty s otisky dřevěného pletence a to je vykládáno jako pozůstatek knížecího paláce, podle velkomoravské analogie.
Je to otázka, co je vlastně luxusní bydlení. Kamenné stavby k nám přišly z jihu a nejstarší pražské kamenné stavby byly na Starém Městě, nejspíše cizích kupců. V našich podmínkách se lépe bydlelo v roubených stavbách, protože byly teplejší. Je to patrné na venkovských stavbách ještě z 19. století. Obytná část byla roubená, pouze zadní s chlévy byla zděná, protože výpary z dobytka a jeho trusu by dřevo rychle zdevastovaly. V gotice byla běžně přízemí kamenná, ale patra kde se netopilo, byla hrázděná. Na ostrohu nad soutokem Vltavy se Sázavou byl nalezen nepovedený záměr založit zde ve 13. století město, který byl záhy opuštěn. Archeologický výzkum zjistil prvotní zástavbu osídlenců a jednalo se o městskou dispozici, ale tvořenou zemnicemi. Variantně byly nalezeny sklepy v zemi, ale nadstavba stejně musela být dřevěná. V gotických hradech se někdy používal v místnostech tzv. kufr, což byla roubená místnost vložená do kamenné místnosti. Dnes jsme navyklí na zděné domy, a tak vymýšlíme jejich zateplení, protože zděné se do našich podmínek vlastně moc nehodí.
Jak tedy uvažoval kníže v 10. a 11. století? Chtěl mrznout v kamenné stavbě jen proto, aby se vyrovnal těm co žili na jihu, nebo chtěl bydlet v teple? Já bych raději bydlel v teple tak dlouho, dokud by to konvence dovolovala.
Soběslavův románský palác byl poněkud předsunut před raně středověké valové opevnění. Původní knížecí palác se tedy nalézal severněji, více v prostoru Jiřského náměstí. Zde byly nalezeny (J. Frolík) kousky malty s otisky dřevěného pletence a to je vykládáno jako pozůstatek knížecího paláce, podle velkomoravské analogie.
