Jan Cinert (Úterý 11. prosince 2012)

ZH: Velmi děkuji za přeposlání dotazu. Myslím, že odpověď je pokračováním starého problému. Na jedné straně je má snaha o interdisciplinární komparaci (nalezení shody mezi poznatky různých oborů), snoubící se s mými nedostatečnými znalostmi, na druhé jsou odborné subjektakivní výklady jednotlivých vědních oborů, nepřihlížející k poznatkům jiných oborů.

Formulaci "z klasického období" jsem použil proto, že z tohoto období pochází záznamy a není jisté, jestli jména byla přesně opsána, nebo byla přizpůsobena dobovému stavu.

Bůh Apollón byl Řeky převzat od Chetitů, u nichž byl tvar Aplů. Potom nemůže být jméno vytvořeno ze starořeckého slovesa "apollými" (zničit). Já zde vidím praevropský kořen *Pol s významem "bílý", stejně jako v Polydeukés (Bílé světlo/den) s přeměnou p-v-b. Podobně i Afrodíté obsahuje kořen *P(f)er, rozšířený o t/th/d/dž, jak je doloženo božskými obdobami Prthaví, Pergin, (P)Freya, virgo (lat. panna s přeměnou p-v-b), parthéna (řec. panna). Nejprve musela být pojmenována božská podstata letního období a teprve následně nepodstatná specifická pěna (afros) na základě mýtu, že se Afrodíté zrodila z mořské pěny. Obráceně to není možné, atd.

Takže podstata uvedených jmen je určitě stará, ale nějak byla zakomponována do klasické řečtiny. To, že jména, podle mne, s předsazenými vokály tvoří poměrně ucelený soubor, který se jinde neobjevuje, mě zaujalo. Možná se může jednat o vliv Dórů, kteří by pak v tomto mohli být spřízněni s Chetity (Aplů) a s Mitanci-Árji (Indra). K nalezení řešení je třeba najít filologa, který nebude podstatu "praevropských" slovních kořenů řešit na základě postupného vývoje z imaginární "indoevropštiny" a na bázi starých akademických představ o vývoji "národních" jazyků. Tím se nijak nechci dotknout I. Prchlíka, jako vyučující se musí držet osnov, a jsem mu vděčný, že přispěl se svým vysvětlením.

J. Čihák: Nejsem si jistý, jestli "grafity" skutečně odpovídá definici, že se jedná o výtvarný projev ve volném prostoru. Já bych to spíše definoval jako spontánní zásah do již vytvořeného díla, který s vytvořeným dílem nemá nic společného. Co je potom kříž v základech rotundy sv. Klimenta na Levém Hradci? Také grafity? Co je rytina v Kopčanském kostelíku? Je to součást díla nebo spontánní zásah do díla? Grafity se dělá dodatečně tak, aby bylo vidět. Takže je otázka, jestli je rytina v Kopčanech "grafity", nebo již součást díla a pochází od tvůrců stavby.