Jan Cinert (Úterý 30. října 2012)

Březová kůra může jedině datovat uložení pokladu do země. Jestliže předtím disk prodělal nejméně dvě úpravy, poslední jsou dírky po obvodu na upevnění, tak musí být starší.

Já mám vždy problém pochopit, proč by někdo nechal vyrobit nějakou nákladnou věc, která by zachytila nějaký unikátní okamžik, a neměla obecné poselství platné pro následovníky. To se tady týká právě teorií o zatmění a konjunkci planet.

Dlouhodobý problém mám s tím, že vše starověké spojené s číslem sedm, je vykládáno automaticky jako důležitost a znalost Plejád. Neřešil jsem to důsledně, ale na takové jednoznačné spojení jsem v mýtech dosud nenarazil. Spíše to vypadá až na antickou spekulaci, které všichni sedli na lep. Podíval jsem se nyní na fotografie Plejád na Google. Nejjasnější jsou čtyři hvězdy, případně pět, a celkem s méně jasnými je jich devět. Kde je tedy stále s jistotou opakovaná sedmička? Proč by Plejády měly být významné, když se společně s hvězdnou oblohou posouvají za 720 let o 10°? Co by k nim mělo být trvalo vztahováno? Proč by měl být Měsíc vlkem a Plejády kůzlátky? Téměř všude je Měsíc ženskou podstatou a bůh ZO je strašlivým "vlkem", takže denní bůh ZO by měl požírat sedm dní v týdnu, podobně jako Kronos své děti.

Napadla mne možnost, že seskupení sedmi bodů, by mohlo být i vyjádření Jupitera, se šesti body po obvodu. Ale jinak se to doložit nedá.