Jan Cinert (Čtvrtek 11. října 2012)
Uváděné tvrzení, že Jitřenka a Večernice byly považovány za dvě planety je založeno na předpokladu, že předchozí lidé byli hloupí. To je vždy velmi vratký argumentační základ, a tím jsou vratké všechny teorie, které jsou na tom vystavěny.
Při tehdejší vysoké úmrtnosti se asi statistické číslo průměrné rodiny nemohlo uplatnit. Základní počítání bylo: 1, 2, 4 a 8. Pak se do toho vložilo 1 + 2 = 3, a teprve následně došlo k pojmenování dalších číslovek, z nichž prim měla šestka pojmenovaná podle významu "rozdělit", uchovaný v sekat a sex. To proto, že pojmenování vzniklo v době používání Jupiterova roku a ten byl rozdělen na poloviny. Sedmička je v tomto nedůležité číslo, a podle mne její význam stoupl až po zavedení sedmidenního týdne, takže vzhledem k vytvoření základu mýtů asi 30 - 10 tisíc let př. n. l. hodně pozdě. Proto nabádám k opatrnosti při jejím používání. Ostatně, když lidé nebyli hloupí, tak jasně viděli rozdíl mezi Sluncem s Měsícem a těmi ostatními malými puntíky, tedy hvězdami. Takže "7 pohyblivých těles" na obloze musí být také později učeně vytvořený celek, ovšem známý již asi ve 3. tisíciletí př. n. l., jak dokládají mezopotámské pečeti.
Při tehdejší vysoké úmrtnosti se asi statistické číslo průměrné rodiny nemohlo uplatnit. Základní počítání bylo: 1, 2, 4 a 8. Pak se do toho vložilo 1 + 2 = 3, a teprve následně došlo k pojmenování dalších číslovek, z nichž prim měla šestka pojmenovaná podle významu "rozdělit", uchovaný v sekat a sex. To proto, že pojmenování vzniklo v době používání Jupiterova roku a ten byl rozdělen na poloviny. Sedmička je v tomto nedůležité číslo, a podle mne její význam stoupl až po zavedení sedmidenního týdne, takže vzhledem k vytvoření základu mýtů asi 30 - 10 tisíc let př. n. l. hodně pozdě. Proto nabádám k opatrnosti při jejím používání. Ostatně, když lidé nebyli hloupí, tak jasně viděli rozdíl mezi Sluncem s Měsícem a těmi ostatními malými puntíky, tedy hvězdami. Takže "7 pohyblivých těles" na obloze musí být také později učeně vytvořený celek, ovšem známý již asi ve 3. tisíciletí př. n. l., jak dokládají mezopotámské pečeti.

Kniha HAJDY NA HRAD