Jan Cinert (Úterý 9. října 2012)

J. Čihák: Ono je málo tradičních symbolů použitelných jako vyjádření světla: oheň, Slunce, Měsíc a hvězda. Oheň byl příliš světský, Slunce a Měsíc byly přiřazeny ke Kristovi, takže prostě zbyla hvězda. Na tympanonu bych souvislost mezi pěti hvězdami a číslovkou pět použitou jinde nehledal. Vždyť to výtvarné pojednání jasně ukazuje jednotu se Sluncem a počet pěti hvězd je nutný aby rovnice vyšla.

ZH: V takovém případě by se mohlo jednat o sedm pohyblivých těles na obloze. Jenže je jistota, že i v archetypu byla sedmička? Bůh tvořil svět 6 dní a teprve po zavedení sedmidenního týdne byla přidána neděle, ve kterou odpočíval. Zjevení sv. Jana se mi jeví jako upravená kompilace z textů a symbolů, takže se těžko odhaduje, co bylo základem. Ale nemám to podrobně prostudované.

Franta: Opravdu je nejsevernější potopa, o níž vím, ve starořeckém mýtu o Deukaliónovi. Čísla se šířila ve své výsledné podobě na tzv. panbabylónském principu, tedy z jednoho centra. Potom není rozhodující, zda na severu potopu světa znali, ale čísla oznamující konec věku byla závazná pro všechny. Takže je tam nutně početní chyba.