J. Čihák (Čtvrtek 20. listopadu 2008)

Trochu jsem hledal v oblasti objevů novověku. Inspirovalo mě to k úvaze jak vytvořit primitivní zapisovač kmitů, jehož sestrojení bylo možné už před známými objevy. S těmi strunami by byly potíže, ale s pomocí dlouhé pružné tyče by to docela šlo. Konec tyče bych opatřil páčkou s jehlou, která by zapisovala kmity na otočný dřevěný válec pomazaný sazemi. Získal bych tak obálku tlumených kmitů. Rozkmit se exponenciálně zmenšuje až kmitání zanikne. Tak nějak mohly zvídavé hlavy už ve starověku nebo ve středověku objevit přirozenou exponenciální křivku, která jim dala podnět k důkladnějšímu matematickému zkoumání a dopracovali se k číslu třeba 2,666.... Celý objev mohl být součástí zaniklé hermetické vědy a proto o něm není v historických pramenech zmínka. Úvaha je docela pěkná, ale ony záhadné poměry v pražském geometrickém systému to nedokazují. Jen k takovým spekulacím provokují.